Velký knižní čtvrtek

Záludné léto

Ben Aaronovitch

Když se ve vesnici Rushpool v západní Anglii začnou pohřešovat dvě jedenáctileté dívky, konstábl Peter Grant musí vytáhnout paty z Londýna, aby zjistil, jestli se na jejich zmizení nepodílelo něco nadpřirozeného. Jde o rutinní opatření a Nightingale je přesvědčený, že Peter bude mít v případu do večera jasno. Jenže Peter lidi v nesnázích nikdy neopouští, takže i když neobjeví žádné zjevné stopy po magických aktivitách, nabídne místnímu policejnímu sboru své služby, neboť ví, že při pátrání po nezvěstných je potřeba každé volné ruky. Netrvá však dlouho a ocitá se ve zběsilém závodě s časem, ve světě, kde hranice mezi realitou a světem skřítků a víl nikdy nebyly prostupnější...

Ben Aaronovitch: Britský scénárista a spisovatel.
V osmdesátých letech se prosadil jako scénárista slavného britského seriálu televize BBC Doctor Who nebo levné space opery Jupiter Moon. V devadesátých letech začal publikovat také romány z řady Doctor Who: Remembrance of the Daleks (1990), Transit (1992), The Also People (1995) a So Vile a Sin (1997). Poté začala jeho literární kariéra upadat, proto nastoupil do sítě britských knihkupectví Waterstones. Tento krok se později ukázal jako ideální příležitost pro psaní vlastních příběhů a tak vznikla již zmiňovaná úspěšná knižní série.

Kdo zabil Snížka?

Petra Soukupová

Když si Martina přála psa, netušila, že se Snížkem budou samé potíže. Z malého bílého štěněte vyrostl pes, kterého skoro nikdo ve vesnici nemá rád. Dokonce i její máma se ho bojí. A tak když Martina jednoho dne najde Snížka mrtvého, hned ji napadne, že nezemřel náhodou.

Opravdu Snížka někdo zabil? Martina se spolu s kamarády Frantou, Kájou a Viktorem pustí do vyšetřování Snížkovy smrti a jejich dobrodružné pátrání přinese nečekaná odhalení.

Po knížce Bertík a čmuchadlo přichází úspěšná autorka knih pro dospělé s dalším neobyčejným příběhem pro děti, tentokrát s detektivní zápletkou. Knihu ilustrovala Tereza Ščerbová, držitelka ocenění Zlatá stuha za roky 2015 a 2016.

Geniální přítelkyně 3 - Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou / Díl třetí

Elena Ferrante

Z geniálních přítelkyň Eleny a Lily se staly mladé ženy. Zdá se, že se jejich cesty definitivně rozcházejí. Elena se stěhuje do Florencie, kde chce budovat spisovatelskou kariéru, Lila zůstává v bídě neapolské periferie. Po opojení svobodou a prosperitou báječných šedesátých let přichází jako drsné vystřízlivění „olověná“ léta sedmdesátá, kdy je Itálie zmítaná teroristickými útoky pravicových i levicových extremistů, prostředí univerzit i kulturních institucí se politizuje, vykřikují se zde hesla o nutnosti třídního boje, studenti i intelektuálové se angažují, ale podmínky dělníků, zejména v Kampánii sužované camorristickými klany, se nijak nelepší. Elena by ráda žila revolučním kvasem, ale dokáže dát svému životu náboj a směr sama bez Lily? Lze přátelství udržovat jen „po telefonu“, nebo je lepší pouto mezi hlasy bez těla utnout?

Sběrná kniha / Helena Třeštíková v rozhovoru s Pavlem Kosatíkem

Pavel Kosatík

„Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí. Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti. Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.

Jak postavit železnici / Technická pohádka ze století páry

Martin Sodomka

Až někdy pojedete vlakem, zkuste si představit krajinu před vznikem železnice. Všechny ty mosty, tunely a nádraží totiž působí dojmem, jako by tu byly odjakživa. Cestujete si v pohodlném vagoně a vůbec vás nenapadne, že zrovna v tom stejném místě, kde sedíte, mohl být dříve neprostupný prales, skála nebo bažina. Železnou dráhu začali budovat naši předkové před více než sto sedmdesáti lety a postavili ji dobře. Obešli se tenkrát bez bagrů, elektrického proudu a mobilních telefonů. Zůstalo po nich nesmírně užitečné dílo, které klidně může sloužit ještě v příštím století. Na světě jsou i další prastaré vynálezy užívané dodnes. Jedním z nich je třeba kniha. Umožňuje nahlédnout do mysli jiného člověka nebo cestovat časem. Nic nám tedy nebrání ty dávné stavitele železnice navštívit.

Povídky na tělo

Martina Formanová

Po několika románech a autobiograficky laděných prózách přichází Martina Formanová se souborem kratších povídek, které spojuje společné téma – partnerské a intimní vztahy v nejrozmanitějších podobách. S pochopením a humorným nadhledem líčí mnohdy bizarní situace a trapasy, v nichž se ocitáme v důsledku konfrontace našich snů, cílů a záměrů s realitou. Střetává se tu nejen ženský svět s mužským, ale i naše představy o sobě a o druhých se skutečným a často nahodilým chodem světa. Aktéři povídek jsou nejrůznějšího věku i společenského a profesního postavení. Čtenář se tak setkává např. s třináctiletou dívkou, v níž probouzející se sexualita vyvolává odpor i romantické snění; se všestranně úspěšným a neodolatelným mužem, kterého dostihne drobné selhání v mládí; s obyčejnými mileneckými a manželskými páry středního věku unavenými stereotypem; s mladou překladatelkou přivydělávající si nejstarším řemeslem světa; s padesátníkem, permanentně vystrašeným ze své ženy… Autorčiny momentky z milostného a sexuálního života živočišného druhu homo sapiens jsou chápavou a vtipnou četbou obohacující obě pohlaví.

Mokrá ryba

Volker Kutscher

Berlín roku 1929. Město, které je v rauši. Kokain, ilegální noční kluby, politické pouliční bitvy – zkrátka život na hraně i za ní. Mladý, ctižádostivý komisař Gereon Rath byl po neúmyslném zabití civilisty v rodném Kolíně nad Rýnem přesunut na berlínské mravnostní oddělení. Tam se ale na vlastní pěst zaplétá do vyšetřování, které vede oddělení vražd. Neznámý mrtvý, jehož tělo nese stopy bestiálního mučení, je pro berlínskou mordpartu záhadou. Ovšem Gereon Rath při svém pátrání zjistí, že situace je mnohem komplikovanější, než se na první pohled zdá. Zatímco se policejní sbor potýká s vyostřenými demonstracemi, mladý detektiv se do případu zaplétá čím dál víc. A vůbec netuší, že svým vyptáváním píchl do vosího hnízda...

Africká zima / V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic

Tomáš Šebek

„Tak mám tu malárii, nebo nemám?“ Toto je autentická zpověď z Jižního Súdánu, nejmladšího státu světa, jehož území už celá desetiletí sužují ozbrojené konflikty. Na začátku roku 2017, kdy zemi navíc zasáhla vlna kritického nedostatku potravin, se do míst, kde se až příliš daří infekčním a tropickým nemocem, vydal na misi Lékařů bez hranic chirurg Tomáš Šebek. Po zkušenostech s úrazovou chirurgií z kolébky vúdú na Haiti a válečnou medicínou v severním Afghánistánu se spolu s kolegy ocitl v prostředí, kde má tradiční léčitel a jeho alternativní přístup k pacientovi daleko větší respekt než lékař vzdělaný na Západě. Proti fixaci zlomenin papírem anebo poléváním vařící vodou může reputaci chirurgického týmu v očích místních pozvednout snad jen tím, že v absolutní pustině obklopující nemocnici v Agoku provede první operaci mozku dospívajícího Jihosúdánce. Zápisky Tomáše Šebka, doprovázené strhujícími fotografiemi, představují jedinečný pohled na místa, o nichž se z médií nedozvíte.

Dcera krále močálů

Karen Dionne

Když neslavně známý únosce dětí Král močálů uteče z přísně střeženého vězení uprostřed Michiganské divočiny, je si Helena Pelletierová jistá, že je schopná ho se svými loveckými a stopařskými schopnostmi chytit. Vždyť znalostmi rozlehlých močálů se Králi nemůže nikdo vyrovnat - kromě Heleny, jeho vlastní dcery. Postupně zjišťuje, že útěk z vězení byl jen první krok v otcově promyšleném plánu. Jeho cílem je totiž unést ji i její dvě malé dcerky. V této hře o přežití musí Helena využít vše, co se od otce jako dítě naučila.

Kryštofovy nebetyčné maléry

Markéta Zahradníková

Anděl Kryštof je strážce učedník druhé třídy. Jednou z něj vyroste anděl strážný, jenže v tom je právě ta potíž. Neví se, kdy to „jednou“ bude. Podle Kryštofa nejlíp hned. Nemůže se dočkat, až se mu jeho svěřenec – kluk se stejným jménem – konečně narodí. Všechno má totiž svůj čas, což v nebi platí dvojnásob. V nebi je vůbec spousta věcí jinak než dole na zemi. Naštěstí je tu Kryštof, který nám to všechno stihne objasnit, zatímco lítá z maléru do maléru. Nejspíš budete vejrat, zírat nebo čubrnět, protože má pro vás ty nejžhavější nebeské novinky. Zkrátka pokud ještě nemáte vlastní nebe, doporučuji navštívit to Kryštofovo ve veselých příbězích o trampotách jednoho malého raubíře, který je shodou okolností budoucí anděl strážný. Na místě je však varování – toto vyprávění nemá uspávat, ale probouzet.

Trhlina

Jozef Karika

Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč.

Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď.

Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2016 v kategorii čtenářů.

Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera

Kromobyčejná pouť Barnabyho Brocketa

John Boyne

Manželé Brocketovi jsou úplně obyčejný, spořádaný pár a jsou na to náležitě pyšní -– nad vším zvláštním či odlišným ohrnují nos. Jenže pak se jim narodí Barnaby, a hned jak přijde na svět, je nabíledni, že on obyčejný rozhodně nebude. K hrůze rodičů se chlapec vzpírá gravitačnímu zákonu… a létá. Barnaby by se rodičům zoufale rád zavděčil, a proto se všemožně snaží udržet nohama na zemi. Marně. A tak jednoho osudového dne Brocketovi dospějí k závěru, že už toho mají dost. Když si chce Barnaby létat, tak ať si letí… Šťastná náhoda však obelstěnému, vyděšenému a osamocenému Barnabymu přivane do cesty horkovzdušný balon s pozoruhodnou posádkou – a tak začíná chlapcova kouzelná cesta kolem světa, na níž ho postupně doprovází plejáda nezapomenutlných přátel.

Who The Fuck Is David Koller? / rozhovor s rockovou legendou

Milan Ohnisko

Unikátní knižní rozhovor básníka Milana Ohniska s legendárním českým rockerem Davidem Kollerem — zpěvákem, bubeníkem, lídrem kapely Lucie, ale taky neúnavným bojovníkem proti komunistům a zkorumpovaným politikům. Mimořádně otevřené vhledy do Kollerova hudebního i osobního života jsou doplněny velkým počtem fotografií, včetně těch, které jsou zde publikovány poprvé. Pozoruhodnou závěrečnou sondu tvoří odpovědi šestašedesáti umělců, osobností české kultury a veřejného života a také několika členů rodiny na otázku Kdo je David Koller?

Každý něco tají

Andrea Sedláčková

Známá filmová režisérka (mj. Musím tě svést, Fair Play) vstupuje podruhé na pole literatury. Po úspěšném „románu ze svého života“ Moje pařížská revoluce (2014) nyní přichází s „románem ze společnosti“ Každý něco tají. Příběh z prostředí filmových herců a jejich všedních i svátečních dní nabízí nejen poutavé a napínavé čtení, ale klade také otázky, v jaké společnosti žijeme a jaké etické mantinely jsme schopni svému jednání klást. Čtenář bude vtažen do děje, kde se dobrá vůle náhle obrátí v pomluvu, kde ochota pro někoho něco udělat může být lehce zneužita. Známá herečka Lucie musí sehrát svůj osobní zápas nejen s bulvárem, jehož se stane obětí, ale i s nedůvěrou svého okolí a nakonec hlavně sama se sebou.

Potíže s empatií

Gavin Extence

Ve světě vysokých financí a dravých obchodů, ve kterém se Gabriel Vaughn vyšplhal téměř na samý vrchol, platí jediné: právo silnějšího. Když tedy dvaatřicetiletý manažer zjistí, že má nevyléčitelný nádor na mozku a zbývá mu šest měsíců života, rozhodne se nedat na sobě co nejdéle nic znát. Jenže nemoc na to má jiný názor a Gabriel ke své hrůze zjišťuje, že začíná přemýšlet o pocitech jiných lidí – kolegů, sekretářek, svého otce, dokonce i Caitlin, politické aktivistky s houslemi, která ho neodolatelně přitahuje. Jenže v životě, jaký Gabriel dosud vedl, empatie představuje problém...

Nové pohádky pro unavené rodiče

Michal Viewegh

Volné pokračování knížky Krátké pohádky pro unavené rodiče, která vyšla již před deseti lety. Za tu dobu se pochopitelně pár věcí změnilo: Sáře nejsou čtyři, ale čtrnáct, a Báře neméně kritických dvanáct. Tatínek je ale pořád známý herec a maminka stále lékárnice. Jak si možná vzpomínáte, dědeček Petr už zemřel, protože měl v břiše nádor jako ten tygr v pražské zoo. Co ale nevíte, je, že babička Vilma dostala Alzheimerovu nemoc, při které člověk často netrefí domů, schovává klíče do polévky nebo zapaluje záclony, aby lépe viděl na luštění křížovek. Tatínek je z podobných babiččiných příhod moc nešťastný. Když ale chtěl babičku odvézt do nemocnice pro staré lidi, maminka se nadechla a řekla, že je to zatím jediná babička Sáry a Báry, takže si ji musíme ještě minimálně sedm měsíců doma nechat. Tatínek uznal, že má maminka pravdu, ale potom mu začalo být divné, proč se přitom nadechla a hlavně proč řekla zatím...