Přednáška: Z Gdaňska domů, hezky pěšky

Přednáška: Z Gdaňska domů, hezky pěšky

V pátek 29. října proběhla v prostorách OÚ Bělov přednáška Jiřího Holuba o pěší cestě z Gdaňska domů (Žlutava 113). Zúčastnilo se kolem 40 občanů a návštěvníků obce.

Z cestopisu (Otrokovické noviny 2020, leden, autor: Jiří Holub)

Je neděle 1. září 2019, těsně před desátou ráno nasedám v Otrokovicích do vlaku a bez přestupování před 19. hodinou vystupuji v Gdaňsku. Cesta je dlouhá a vede přes Varšavu, okolo Malborku, a tak v duchu probírám své předchozí výšlapy do Prahy, z Pradědu na Sněžku a dál na Říp. Z Liberce po západní hranici přes Aš do Mariánských Lázní, do Plzně, do Košic, z Užhorodu domů a teď z Gdaňska.

Vystupuji v Gdaňsku, vedro a dusno jsem tady na severu nečekal, lidé poposedávají v hospůdkách, nádherný střed města, hledám ubytování, v penzionu vše neosobní. Vyťukám na dveřích PIN, dveře se otevřou, platba odešla bankou, nikdo nikde.

V noci bouřka, vzduch se pročistí a ráno začíná můj pochod směr Tczew. Za městem rozlehlé jabloňové sady, Poláci jsou jedni z největších pěstitelů jablek v Evropě. Později jdu okolo polí s petrželí, malinami, jahodami, rajčaty, fazolemi, dýněmi, tabákem, prostě v Polsku pěstují to, co se jí a ne to, co se lije do nádrží. Sever Polska není zdaleka tak osídlen jako naše republika, trochu mi to připomíná některé části Kanady, kde jsou farmy od sebe na kilometry. Zkusil jsem na malé benzinové pumpě koupit kávu, ale pán mi lakonicky odpověděl: „My máme benzin, naftu a plyn“. Dál na jihu jsou benzinky, na které jsme zvyklí a které máme trochu jako supermarket dohromady s restaurací. Na rozdíl od nás jsem několikrát na benzince spal, protože součástí pumpy byl i malý penzion. Sem tam míjím malý obchůdek, kde dostanete všechno, co je opravdu k životu potřeba. Ochotná prodavačka, kde je ti Poláci berou, mi na požádání uvaří kafe, u nás tomu říkáme turek, v Polsku zalévané, jenom ten poměr 50 % káva, 50 % voda byl opravdu povzbuzující. Potil jsem se ještě 10 kilometrů.

U těchto obchůdků je vždy malé venkovní posezení. U jednoho potkávám muže šlachovitých rysů, jak pije pivo opřený o kolo s dvěma velkými pytli. Dáváme se do řeči.

Vypráví mi, že byl koupit chleba na týden pro jejich farmu, to byly ty dva pytle, že je sucho, že v tomto kraji moc práce není a skoro každá rodina má někoho, kdo pracuje v zahraničí. Chvilkami jsem mu nerozuměl, a tak jsem se vyptával a on mi řekl, že nevadí, že nerozumím, protože dělá na farmě s hluchoněmým. Nabídl mi, že se budeme dorozumívat pomocí rukou. A tak jsme tam mleli a mávali rukama asi půl hodiny. Dopili jsme, podal mi ruku tvrdou jak z kamene a každý jsme šli po svých.

V malých městech procházím trhy, kde se prodává úplně všechno. Babička má na pultu několik kelímků s malinami, ale také tam koupíte jídlo, oblečení, nové i staré věci. Nikde nevidím pokladnu a EET je zde úplně cizí slovo.

V Chelmu hledám objednaný penzion One room. K mému překvapení však nikdo o něm neslyšel. Nakonec se mi podařilo zjistit, že to stará osmdesátiletá paní pronajímá jeden malý pokojík s umyvadlem a záchodkem. Osprchovat mě pozve k sobě do bytu, potom uvaří kafe, nabídne buchty, zjistím, že mluví několika jazyky, projela půl světa. Se svým malým důchodem bojuje po svém, pronajímá přes booking pokoj a nestěžuje si a nechodí pro sociální dávky. Skvělá žena.

Další má cesta vede Toruní, kde mě provází déšť. Město je po sobotních oslavách v úklidu, centrum opět nádherné. Cesty jsou prázdné, obchody jsou každou neděli zavřené, lidé jdou do kostela.

V Gnieznu si po 300 km dávám den volna. Slunko svítí, nádherné historické městečko, spousta církevních staveb, většinou cihlových. Procházím městem, kupuju si nové boty, protože ty mé se už začaly rozpadat. Dlouho mi trvalo, než jsem si zvykl na zdejší krajinu. Nekonečné roviny střídají ještě delší roviny a nakonec jsem si namluvil, že je to bezva, protože až přijdu na konec této roviny, mám 5 km za sebou.

V polských městech je hodně bronzových soch, a to nejen postav lidí, ale i sochy zvířecí. Ve Wroclawi je sousoší stádečka domácích zvířat, které nechali zhotovit „Vděční strávníci“, jak jsem se dočetl na cedulce, v Dolsku je na náměstí bronzová koza, která zachránila městečko v minulosti od hladu, potkal jsem několik zubrů, mnoho soch spojených s válečnými událostmi, s odbojem, hodně církevních soch, mezi nimiž jsou nejčastější sochy papeže Jana Pavla II. a další.

Před Poznaní velké Maltaňskie jezero, veslařský areál, posilovny, venkovní zábavní park, bronzové sochy význačných osobností i sochy z písku. Střed města je historický, opravený, plný lidí, prostě nádhera. Velká část Polska má půdu písečného charakteru. Cesty lesem připomínají procházku po pláži, písek místy „vytéká“ až na silnice. Cestou míjím dálnice, hezké, nové, bez kolon aut a oplocené.

Turistické značení je horší než naše, které je jedno z nejlepších v Evropě. To polské mi přinášelo nejedno překvapení. Přivedlo mě třeba k dvoumetrovému plotu dálnice a pokračovalo za ní. Ještě že jsem kousek dál našel nějaký kanál pod dálnicí a tím se protáhl na druhou stranu. Nebo mě dovedlo do bažin, tam cedulka, že tu žijí vzácní ptáci a dál nic. Tuto celou cestu jsem absolvoval podle aplikace Mapy.cz a ta naštěstí funguje skvěle. Dvacátý den přicházím do Wroclawi, můj druhý den volna, prošmejdíme se ženou, která sem přijela vlakem, město. Starobylé náměstí, množství historických staveb, soch, okolo stovky sošek trpaslíků, které jsou rozesety po celém městě. Ve městě je také jedno z nejstarších zoo v Evropě. Zkrátka jedna nádhera střídá druhou. Setkáváme se s manželi Borowskými ze Slezské Středy, se kterými jsme organizovali výměnnou výstavu otrokovických výtvarníků. Příjemný, krásný den.

Za Wroclawí se začínají objevovat kopečky, což mi po třech dnech rovin připadá jako zjevení. V Bardu spím na statku, který provozuje mladá rodina s rodiči a malými dětmi. Všichni tam makají, statek pospravovaný, paní usměvavá, vaří mi večeři, psi sedí a čekají, co jim dám. Cítím se moc příjemně, ale jak to na těchto cestách bývá, ráno musím dál, i když bych rád pobyl.

Za lázeňským městečkem Ladek Zdroj se už Jeseníky hlásí o slovo, v Kladském průsmyku přecházím státní hranici a jsem doma. Jdu směrem do Starého Města, dobytčí ohrady, setkání s býkem z očí do očí, tentokrát to vyšlo, nechal mě jít. Další den do Šumperku. Prší, hory se zahalí do mlhy, je nevlídno. Před Šumperkem v lese Andělárium, sochy andělů, potom pohádkový les s jinými dřevěnými objekty.

Do Mohelnice za mnou přijeli mí synové Jirka a Kamil, tři měsíce jsme se neviděli, pracovali na Islandu, a další den jdeme spolu do Olomouce chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví. Moc pěkný kus krajiny. Kluci odjíždí vlakem a risknu další den spojit dvě etapy a jdu z Olomouce až domů. Kruh se uzavírá, jdu po nekonečných rovinách k Tovačovu přes Kojetín, Kroměříž domů. Je skoro půlnoc a po měsíci jsem zase šťastně doma.

  • Přednáška: Z Gdaňska domů, hezky pěšky
  • Přednáška: Z Gdaňska domů, hezky pěšky
  • Přednáška: Z Gdaňska domů, hezky pěšky
  • Přednáška: Z Gdaňska domů, hezky pěšky
  • Přednáška: Z Gdaňska domů, hezky pěšky
  • Přednáška: Z Gdaňska domů, hezky pěšky
  • Přednáška: Z Gdaňska domů, hezky pěšky
Starší příspěvek Nové regály v knihovně
Novější příspěvek Cestopisná přednáška

Jeden komentář: “Přednáška: Z Gdaňska domů, hezky pěšky”

  1. Jarmila napsal:

    Přednáška pana Holuba byla zajímavá, hezká, pro některé možná inspirací. Více takových přednášek.
    S pozdravem Jarmila Surá

Napsat komentář: Jarmila Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Cestopisná přednáška

V pátek 25. března proběhla v budově OÚ Bělov cestopisná přednáška Ing. Františka Brachtla „Cesta kolem světa bez dýmky míru“. Kanada – Japonsko – Thajsko – Laos – Srí Lanka – Spojené arabské...

Přednáška: arteterapie

Něco málo o arteterapii, sepsala Emile Rudolfová Ateliér arteterapie Psychiatrické nemocnici v Kroměříži. Projektivní arteterapie ve skupině je jedenkrát v týdnu odpoledne. Výběr do skupiny...

Přednáška: Austrálie

V pátek 22. března proběhla cestopisná přednáška s panem ing. Františkem Brachtlem ohledně jeho cesty po Austrálii. Pan Brachtl procestoval již 73 zemí světa. Austrálie Jméno „Austrálie“ je...

Prodejní výstava obrazů a drahých kamenů

V pátek 15. února proběhla v prostorách OÚ Bělov prodejní výstava obrazů a drahých kamenů. Autorka obrazů: Anastázie Šalenová Drahé kameny prodával (i vyráběl): Josef...

Přednáška o křišťálech

Ve středu 11. dubna 2018, od 18.00 hodin Knihovna Bělov uspořádala přednášku o drahých kamenech s Jiřím Novotným. Součástí prezentace byl prodej kamenů a poradenství.

Výroba PF

Ve středu 20. prosince se knihovna proměnila na dílničku vánočních přáníček.

Předání slevových poukazů

Ve středu 28. a v pátek 30. června 2017 si bělovští žáci základní školy měli možnost vyzvednout slevový poukaz 200 Kč na nákup knihy dle vlastního výběru v knihkupectví v...

Kypr: ostrov svatých

V pátek 31. března, v zasedací místnosti OÚ Bělov proběhla přednáška „Kypr:ostrov svatých“. O duchovním významu Kypru a jeho historii přednášel pan Martin Žůrek, kazatel církve...

Přednáška o Kypru

Kypr: Ostrov svatých Místo konání: Zasedací místnost OÚ Bělov Kdy: pátek 31. března, od 18. hodin Přednáší: Radmila Janíková Přijďte si poslechnout zážitky a prohlédnout fotografie z cesty po...

Výroba adventních věnců

V pátek 25. listopadu v obecní knihovně si děti společně s rodiči vyzkoušely výrobu adventních věnců. Část vánoční výzdoby byla využita na „Mikulášské nadílce“. Adventních věnců se...

Indie, přednáška

V pátek 4. března, v podvečer, se uskutečnila v zasedací místnosti OÚ Bělov „Cestopisná přednáška o Indii“. Nejprve jsme byli seznámeni v krátkosti s Hinduismem – jeho základními...

Pozvánka: cestopisná přednáška

Srdečně zvu zájemce na přátelské posezení, které se bude konat v pátek 4.3. v 18 hod.na sále OÚ Bělov. Fotografie, které budou součástí prezentace „mé cesty, indickými městy“, budou z...

Instalace dřevěné sochy

V pátek 15. ledna byla nainstalována v bělovské knihovně dřevěná socha sovy, s nápisem „Doma jsem tam, kde mám knihovnu“. Autorem je Jiří Holub. Výroba trvala přibližně 90 hodin. Autor...

Výroba PF

Ve středu 23. prosince si děti v knihovně vyzkoušely vlastnoručně vyrobit PF-ka z barevného papíru.

Souhlas s používáním Cookies

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

OK