Dv\u011b jm\u00e9na nerozlu\u010dn\u011b spjat\u00e1 s d\u011bjinami Moravy i slovan-stva jako celku. Pokus\u00edm se nyn\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i poodkr\u00fdt jejich osudy. Epizoda v na\u0161\u00ed zemi byla toti\u017e jen jednou ze sou\u010d\u00e1st\u00ed pestr\u00fdch \u017eivot\u016f t\u011bchto v\u00fdjime\u010dn\u00fdch osobnost\u00ed. Pro prvn\u011b jmenovan\u00e9ho nav\u00edc epizodou velmi kr\u00e1tkou.<\/p>\n\n\n\n
Oba brat\u0159i se narodili v Soluni (severn\u00ed b\u0159eh Egejsk\u00e9ho mo\u0159e, dne\u0161n\u00ed \u0158ecko) v rodin\u011b c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka Leontiuse a jeho \u017eeny Marie, jen\u017e byla z\u0159ejm\u011b slovansk\u00e9ho p\u016fvodu. Solu\u0148 byla tehdy v\u00fdznamn\u00fdm obchodn\u00edm i politick\u00fdm st\u0159ediskem Byzantsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. I z toho d\u016fvodu st\u00e1la mnohokr\u00e1t na zte\u010di dobyvatelsk\u00fdm n\u00e1rod\u016fm, kter\u00e9 tehdy t\u00e1hly na Evropu. Paradox d\u011bjin tomu cht\u011bl, \u017ee pr\u00e1v\u011b otec slovansk\u00fdch v\u011brozv\u011bst\u016f vedl proti Slovan\u016fm mnoho vojensk\u00fdch v\u00fdprav. Zejm\u00e9na pro uklidn\u011bn\u00ed vzpour, kter\u00e9 vznikaly v okol\u00ed Solun\u011b ze strany slovansk\u00e9ho obyvatelstva, vzp\u00edraj\u00edc\u00edho se \u0159eck\u00e9 nadvl\u00e1d\u011b. P\u0159i jedn\u00e9 z mnoha poty\u010dek se Slovany nalezl c\u00edsa\u0159sk\u00fd d\u016fstojn\u00edk Leontius svoji smrt. V tu dobu ale je\u0161t\u011b nikdo netu\u0161il, \u017ee pr\u00e1v\u011b jeho dva synov\u00e9 se zap\u00ed\u0161\u00ed nesmazateln\u00fdm p\u00edsmem do srdc\u00ed Moravan\u016f i ostatn\u00edch Slovan\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Sourozence d\u011blilo od sebe 11 let \u017eivota. Star\u0161\u00ed Metod\u011bj se narodil roku 815 a Konstantin pak roku 826. Metod\u011bj byl dle \u017eivotopisu \u201emohutn\u00e9 a vznosn\u00e9 postavy\u201c a \u0161el ve stop\u00e1ch sv\u00e9ho otce, tedy vojensk\u00e9 a politick\u00e9 kari\u00e9ry. Po studiu filozofie v Konstantinopoli (ve slovansk\u00e9m sv\u011bt\u011b zn\u00e1m\u00e9 jako Ca\u0159ihrad – dne\u0161n\u00ed Istanbul), se na n\u011bjakou dobu stal de-facto m\u00edstodr\u017eitelem solu\u0148sk\u00e9 provincie, co\u017e lze s trochou nads\u00e1zky charakterizovat jako kn\u00ed\u017ee makedonsk\u00fdch Slovan\u016f. \u00da\u0159ad strat\u00e9ga (ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev funkce) zast\u00e1val Metod\u011bj po mnoho let. C\u00edtil v\u0161ak rozpor jeho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed s praktikami, kter\u00e9 jej nutila \u010dinit vl\u00e1da. Ta cht\u011bla ve\u0161ker\u00e9 nepokoje v oblasti \u0159e\u0161it jen silou. Metod\u011bj si uv\u011bdomoval, \u017ee t\u00edmto zp\u016fsobem bude nap\u011bt\u00ed mezi \u0158eky a Slovany jen nar\u016fstat a t\u00edm i zas\u00e9vat zrno nekone\u010dn\u00e9 nen\u00e1visti mezi ob\u011bma etniky. Unaven se rozhodl slo\u017eit funkci a ode\u0161el do kl\u00e1\u0161tera Olymp v Mal\u00e9 Asii. V tu chv\u00edli byl snad p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee \u017eivot dokon\u010d\u00ed v \u00fastran\u00ed a modlitb\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
Mlad\u0161\u00ed Konstantin vystudoval stejn\u011b jako Metod\u011bj filozofii v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Byzantsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, tedy v Ca\u0159ihradu. Od ml\u00e1d\u00ed inklinoval v\u00edce k duchovn\u00edmu ne\u017e k materi\u00e1ln\u00edmu sv\u011btu. Zamiloval si obzvl\u00e1\u0161\u0165 filozofii a teologii. Jeho u\u010ditelem byl Fotios, pozoruhodn\u00e1 osobnost sv\u00e9 doby, kter\u00e1 pozd\u011bji v\u00fdrazn\u011b zas\u00e1hla nejen do \u017eivota solu\u0148sk\u00fdch bratr\u016f, ale i celkov\u011b do c\u00edrkevn\u00edch d\u011bjin.<\/p>\n\n\n\n
Ambici\u00f3zn\u00ed Fotios vypozoroval Konstantinovy neobvykl\u00e9 schopnosti a uv\u011bdomil si, \u017ee jeho brilantn\u00ed a ne\u00fastupnou r\u00e9toriku lze nejl\u00e9pe vyu\u017e\u00edt v diplomacii. Je a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee mlad\u00fd Konstantin absolvoval ve dvac\u00e1t\u00fdch a t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech sv\u00e9ho \u017eivota spoustu vysl\u00e1n\u00ed do nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch \u00fazem\u00ed. Tam vedl slo\u017eit\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed, \u010dasto i teologick\u00e9 disputace a to zpravidla s \u00fasp\u011bchem!<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i jedn\u00e9 ze sv\u00fdch mnoh\u00fdch cest Konstantin nalezl u b\u0159eh\u016f \u010cern\u00e9ho mo\u0159e \u00fadajn\u00e9 ostatky svat\u00e9ho Klimenta, kter\u00e9 pozd\u011bji p\u0159inesl na Moravu. Konstantin byl velice horliv\u00fd a absolutn\u011b pevn\u00fd ve sv\u00fdch n\u00e1zorech, jeho aktivitu v\u0161ak sr\u00e1\u017eelo nep\u0159\u00edli\u0161 pevn\u00e9 zdrav\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Roku 862 dorazilo do Ca\u0159ihradu poselstvo od mo-ravsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Rastislava. Ten \u017e\u00e1dal byzantsk\u00e9ho monar-chu o u\u010ditele a biskupa. Slu\u0161\u00ed se poznamenat, \u017ee moravsk\u00fd vl\u00e1dce m\u011bl na mysli zejm\u00e9na biskupa! Rastislav tehdy dos\u00e1hl \u00fapln\u00e9 politick\u00e9 samostatnosti a usiloval i o \u00faplnou samostatnost c\u00edrkevn\u00ed. Pokud by mu vyhov\u011bl pape\u017e, ke kter\u00e9mu vyslal sv\u00e9 diplomaty d\u0159\u00edve ne\u017e do Ca\u0159ihradu, nikdo z Moravy by do Byzance \u017e\u00e1dat ne\u0161el. Pape\u017e ale ignoroval jeho v\u00fdzvu, aby si nerozhn\u011bval v\u00fdchodofran-sk\u00e9ho panovn\u00edka a zejm\u00e9na mohu\u010dsk\u00e9ho arcibiskupa,
v jeho\u017e jurisdikci Morava le\u017eela.<\/p>\n\n\n\n
Michal III. a ca\u0159ihradsk\u00fd patriarcha Fotios byli mnohem proz\u00edrav\u011bj\u0161\u00ed. Uv\u011bdomili si, \u017ee v konfliktu s Bulhar-skem mohou m\u00edt na sv\u00e9 stran\u011b mocn\u00e9ho spojence a stejnou roli by pak Morava mohla hr\u00e1t ve sporech s \u0158\u00edmem. Fotios, jako vrchn\u00ed diplomat byzantsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, se rozhodl Rastislavov\u011b \u017e\u00e1dosti vyhov\u011bt. Pot\u0159eboval jen osobnost, kter\u00e1 v nap\u016fl barbarsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed dok\u00e1\u017ee stabiln\u011b prosadit k\u0159es\u0165anstv\u00ed a sou\u010dasn\u011b zav\u00e1\u017ee Moravu k partnerstv\u00ed. Snad nikdo se pro dan\u00fd \u00fakol v danou dobu nehodil l\u00e9pe ne\u017e Konstantin. Jako pomocn\u00edka si Konstantin vybral star\u0161\u00edho bratra Metod\u011bje. Oba vyrostli ve slovansk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, znali mentalitu Slovan\u016f a oba m\u011bli s t\u00edmto etnikem bohat\u00e9 zku\u0161enosti. Spojen\u00ed Konstantinova intelektu a Metod\u011bjov\u00fdch organiza\u010dn\u00edch a diplomatick\u00fdch dispozic pak d\u00e1valy misii re\u00e1lnou vidinu \u00fasp\u011bchu. Je\u0161t\u011b ne\u017e se vypravili v\u011brozv\u011bstov\u00e9 na cestu, vypracoval Konstantin s vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil p\u00edsmo (tzv. hlaholici), kter\u00e9 m\u011blo v\u00fdsti\u017en\u011b vyjad\u0159ovat specifika slovansk\u00e9ho jazyka a st\u00e1t se tak p\u00edsmem slovansk\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Sv\u011b\u0159en\u00fd \u00fakol zvl\u00e1dl dokonale.<\/p>\n\n\n\n
Roku 863 nebo 864 dorazili solu\u0148\u0161t\u00ed brat\u0159i na Moravu. Byli ok\u00e1zale p\u0159iv\u00edt\u00e1ni. Aristokracie na\u0161\u00ed zem\u011b byla v tu dobu ji\u017e k\u0159es\u0165ansk\u00e1, i na jist\u00e9m kultiva\u010dn\u00edm stupni. Mezi n\u00ed a prost\u00fdm lidem byl ale propastn\u00fd rozd\u00edl. T\u011b\u017eko \u0159\u00edci jak\u00e9 pocity m\u011bli Konstantin a Metod\u011bj z na\u0161eho tehdej\u0161\u00edho prost\u0159ed\u00ed. P\u0159ekvapilo je mno\u017estv\u00ed kamenn\u00fdch kostel\u016f, kdy\u017e byli p\u0159ipravov\u00e1ni tak\u0159ka na pohansk\u00fd sv\u011bt? Snad.<\/p>\n\n\n\n
Na druhou stranu z\u0159ejm\u011b postr\u00e1dali p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed \u0159\u00e1d a k\u0159es\u0165ansk\u00e9 mravy museli zd\u016fraz\u0148ovat i urozen\u00fdm. Morava p\u0159i p\u0159\u00edchodu Konstantina a Metod\u011bje sice nebyla pohansk\u00e1, ale k\u0159es\u0165anstv\u00ed se v\u0161ak dot\u00fdkalo p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b velmo\u017e\u016f. Nevzd\u011blan\u00e9 masy obyvatelstva z\u016fst\u00e1valy v\u011brni pohansk\u00fdm boh\u016fm, proto\u017ee nebyla v\u016fle ani mo\u017enost, jak jim vylo\u017eit k\u0159es\u0165anstv\u00ed. Kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed zde do p\u0159\u00edchodu slovansk\u00fdch v\u011brozv\u011bst\u016f p\u016fsobili, byli p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u201elatin\u00edci\u201c a byli neznal\u00ed prost\u0159ed\u00ed i jazyka. Plnili sp\u00ed\u0161e \u00fa\u0159ednickou
a politickou funkci bez vy\u0161\u0161\u00edho z\u00e1jmu. Konstantin a Metod\u011bj tento p\u0159\u00edstup zm\u011bnili zp\u016fsobem, \u017ee se k\u0159es\u0165anstv\u00ed za\u010dalo dot\u00fdkat i oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed. K\u00e1zali toti\u017e jako prvn\u00ed na Morav\u011b ve srozumiteln\u00e9 \u0159e\u010di a sami \u017eili p\u0159\u00edkladn\u00fdm \u017eivotem. Konstantin piln\u011b p\u0159ekl\u00e1dal c\u00edrkevn\u00ed a bohoslu\u017eebn\u00e9 texty. Snaha obou bratr\u016f byla v\u0159ele podporov\u00e1na velmo\u017ei, ponejv\u00edc samoz\u0159ejm\u011b samotn\u00fdm Rastislavem. Z\u00e1m\u011br morav-sk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete byl ve vytvo\u0159en\u00ed sv\u00e9bytn\u00e9 moravsk\u00e9 c\u00edrkve, kter\u00e1 se obejde bez latinsk\u00fdch duchovn\u00edch.<\/p>\n\n\n\n
Proto byla i zalo\u017eena \u201eakademie\u201c na v\u00fduku m\u00edstn\u00edch obyvatel, aby se zaru\u010dila kontinuita p\u0159\u00ednosu v oblasti vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a slovansk\u00e9ho duchovenstva. Z\u00e1stupci latinsk\u00e9ho kl\u00e9ru se t\u00edm dost\u00e1vali st\u00e1le v\u00edce do st\u00ednu a postupn\u011b ztr\u00e1celi jakoukoli podporu ve vl\u00e1dnouc\u00edch kruz\u00edch. Tato podpora v\u0161ak pro n\u011b byla existen\u010dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 a proto do \u0158\u00edma k pape\u017ei m\u00ed\u0159ily st\u00ed\u017enosti na \u201ekac\u00ed\u0159sk\u00e9\u201c nauky, kter\u00e9 pr\u00fd mezi Moravany \u0161\u00ed\u0159\u00ed Konstantin s Metod\u011bjem.<\/p>\n\n\n\n
Pape\u017e Mikul\u00e1\u0161 I. povolal oba bratry, aby se osobn\u011b p\u0159i\u0161li do \u0158\u00edma h\u00e1jit. Ca\u0159ihrad se v tu dobu ocital ve v\u00edru pal\u00e1cov\u00fdch p\u0159evrat\u016f a o d\u011bn\u00ed daleko od hranic byzantsk\u00e9ho imp\u00e9ria se nikdo nestaral. Jin\u00fdmi slovy podporu z v\u00fdchodu nemohli solu\u0148\u0161t\u00ed brat\u0159i o\u010dek\u00e1vat. Rozhodli se tedy vyhov\u011bt pape\u017esk\u00e9 \u017e\u00e1dosti a vydali se do \u0158\u00edma, kde dorazili v zim\u011b roku 867. Nesli s sebou i c\u00edrkevn\u011b nep\u0159ekonatelnou zbra\u0148: ostatky svat\u00e9ho Klimenta. Kosti, kter\u00e9 Konstantin nalezl na Krymu, daly na\u0161emu poselstvu nadpozemskou v\u00e1hu a \u0158\u00edman\u00e9 je p\u0159iv\u00edtali s neb\u00fdval\u00fdmi poctami. Pape\u017e Mikul\u00e1\u0161 I. se jejich p\u0159\u00edchodu nedo\u010dkal. Zem\u0159el nedlouho p\u0159edt\u00edm a uv\u00edtac\u00ed ceremonie i celkov\u00e9ho p\u0159ijet\u00ed se ujal jeho n\u00e1sledovn\u00edk Hadri\u00e1n II. \u00dasp\u011bch t\u00e9to cesty byl obrovsk\u00fd. Pape\u017e posv\u011btil Konstantinovi p\u0159eklady a vysv\u011btil n\u011bkolik slovansk\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li s ob\u011bma bratry z Moravy. Samotn\u00fd vrchol pak byl ve schv\u00e1len\u00ed slovansk\u00e9ho jazyka v bohoslu\u017eb\u011b, \u010d\u00edm\u017e se \u0159e\u010d Slovan\u016f dostala po hebrej\u0161tin\u011b, \u0159e\u010dtin\u011b a latin\u011b na 4. m\u00edsto tohoto privilegia.<\/p>\n\n\n\n
Zcela vys\u00edlen\u00fd Konstantin v\u0161ak v \u0158\u00edm\u011b onemocn\u011bl a pochopil, \u017ee jeho pozemsk\u00e9 dny se ch\u00fdl\u00ed ke konci. Vstoupil do kl\u00e1\u0161tera, p\u0159ijal \u0159eholn\u00ed jm\u00e9no Cyril a s p\u0159\u00e1n\u00edm, aby Morava nez\u016fstala bez v\u016fdce st\u00e1da, vydechl naposledy. Bylo mu jen 42 let.<\/p>\n\n\n\n
T\u00edm v\u016fdcem se m\u011bl st\u00e1t Metod\u011bj. Navzdory nezpochybniteln\u00e9mu diplomatick\u00e9mu \u00fasp\u011bchu, nebyla Metod\u011bjova pozice snadn\u00e1. Podstata rozhodnut\u00ed pape\u017ee byla sice ve schv\u00e1len\u00ed slovansk\u00fdch bohoslu\u017eebn\u00fdch text\u016f i ve\u0161ker\u00e9ho u\u010den\u00ed Konstantina a Metod\u011bje, sou\u010dasn\u011b ale na\u0159izovala navr\u00e1cen\u00ed latinsk\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed. Pr\u00e1v\u011b tento bod si latin\u00edci vysv\u011btlili po sv\u00e9m a politick\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed solu\u0148sk\u00fdch bratr\u016f pojali jako v\u00edt\u011bzstv\u00ed sv\u00e9. Metod\u011bj byl p\u0159i n\u00e1vratu na Moravu dokonce p\u0159epaden a zajat. Inici\u00e1torem tohoto skutku byl pr\u00e1v\u011b latinsk\u00fd kl\u00e9rus, kter\u00fd se odm\u00edtal d\u011blit o c\u00edrkevn\u00ed sf\u00e9ru vlivu. Pod taktovkou v\u00fdchodofransk\u00e9ho kr\u00e1le Ludv\u00edka II. N\u011bmce byl pak Metod\u011bj souzen, odsouzen na do\u017eivot\u00ed a uv\u011bzn\u011bn. Na Morav\u011b mezit\u00edm do\u0161lo k p\u0159evratu. Nap\u011bt\u00ed mezi Rastislavem a jeho synovcem Svatoplukem, jen\u017e se ji\u017e n\u011bjakou dobu pod\u00edlel na vl\u00e1d\u011b, p\u0159ekro\u010dilo \u00fanosnou mez. Jeden druh\u00e9ho se sna\u017eil odstranit. \u00dasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed byl Svatopluk, kter\u00fd kn\u00ed\u017eete Rastislava zajal a vydal do nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch rukou v\u00fdchodofran-sk\u00e9ho kr\u00e1le Ludv\u00edka II. N\u011bmce.<\/p>\n\n\n\n
Roku 874 byl na p\u0159\u00edkaz pape\u017ee Metod\u011bj propu\u0161t\u011bn a vr\u00e1til se na Moravu. Ani po n\u00e1vratu v\u0161ak nem\u011bl na r\u016f\u017e\u00edch ustl\u00e1no. St\u00e1l sice v \u010dele moravsk\u00e9 c\u00edrkve, ale jeho autorita byla latinsk\u00fdm kl\u00e9rem zpochyb\u0148ov\u00e1na. Svatopluk se nav\u00edc sna\u017eil vojensko-politicky anga\u017eovat na z\u00e1pad od Moravy a pro svoji aktivitu pot\u0159eboval podporu latin\u00edk\u016f. Krom toho Metod\u011bjova apelace na Svatopluka, \u017ee panovn\u00edk m\u00e1 b\u00fdt mor\u00e1ln\u00edm vzorem pro lid, moravsk\u00e9ho vl\u00e1dce popuzovala.<\/p>\n\n\n\n
Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee Svatopluk sympatizoval sp\u00ed\u0161 s Wichingem a Janem z Ben\u00e1tek, kte\u0159\u00ed se \u010d\u00edm d\u00e1l otev\u0159en\u011bji stav\u011bli proti Metod\u011bjovi a zas\u00edlali na n\u011bj st\u00ed\u017enosti pape\u017ei do \u0158\u00edma. Roku 880 se nic m\u00e9n\u011b dovr\u0161ilo Rastislavovo a Svatoplukovo diplomatick\u00e9 \u00fasil\u00ed. Pape\u017e Jan VIII. potvrdil bulou: Industriae Tuae (Horlivosti Tv\u00e9) existenci samostatn\u00e9 moravsk\u00e9 c\u00edrkve a Metod\u011bje jmenoval prvn\u00edm arcibiskupem tzv. Panonsko-moravsk\u00e9 arcidiec\u00e9ze. Wiching m\u011bl b\u00fdt dle p\u0159\u00edkaz\u016f z \u0158\u00edma ve v\u0161em poslu\u0161n\u00fd Metod\u011bjovi. \u00datoky Metod\u011bjov\u00fdch sok\u016f pak sice neust\u00e1valy, ale moravsk\u00fd metropolita si postupn\u011b vybudoval s\u00ed\u0165 p\u0159\u00e1tel a \u017e\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed se za n\u011bj v kritick\u00fdch chv\u00edl\u00edch postavili. Slovansk\u00e9 p\u00edsmo
a vzd\u011blanost, tak mohly dostat stabiln\u00ed z\u00e1klady.<\/p>\n\n\n\n
Sv\u016fj nadm\u00edru slo\u017eit\u00fd a pestr\u00fd \u017eivot Metod\u011bj dovr\u0161il v dubnu roku 885. Za sv\u00e9ho n\u00e1stupce ur\u010dil Gorazda, kter\u00fd se v zemi t\u011b\u0161il velk\u00e9 v\u00e1\u017enosti a p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee byl z mojm\u00edrovsk\u00e9 tedy vl\u00e1dnouc\u00ed dynastie. Politick\u00e9 intriky Wichinga a jin\u00fdch spole\u010dn\u011b s apatick\u00fdm Svatoplukem zap\u0159\u00ed\u010dinily, \u017ee na \u00fasil\u00ed Konstantina a Metod\u011bje nebylo kontinu\u00e1ln\u011b nav\u00e1z\u00e1no. U\u010den\u00ed solu\u0148sk\u00fdch bratr\u016f bylo zpochyb\u0148ov\u00e1no a latinsk\u00fd kl\u00e9r psal falzifikuj\u00edc\u00ed dopisy \u201ez \u0158\u00edma\u201c, ozna\u010duj\u00edc\u00ed Metod\u011bje dokonce za heretika. Metod\u011bjovi \u017e\u00e1ci houfn\u011b opou\u0161t\u011bli Moravu. T\u011blo prvn\u00edho moravsk\u00e9ho metropolity, ze strachu p\u0159ed znesv\u011bcen\u00edm od jeho nep\u0159\u00e1tel, pochovali na tajn\u00e9m m\u00edst\u011b. Moravsk\u00fd st\u00e1t pozd\u011bji ztr\u00e1cel sf\u00e9ru vlivu a nebyla diplomatick\u00e1 v\u016fle udr\u017eet slovanskou bohoslu\u017ebu, ani slovansk\u00e9 p\u00edsemnictv\u00ed p\u0159i \u017eivot\u011b. Z\u00e1padn\u00ed c\u00edrkev pozd\u011bji slovansk\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed texty zavrhla a \u010desk\u00fd p\u0159emyslovsk\u00fd st\u00e1t se t\u00e9to doktr\u00edn\u011b jednozna\u010dn\u011b pod\u0159\u00eddil.<\/p>\n\n\n\n
Metod\u011bjovi \u017e\u00e1ci v\u0161ak d\u011bdictv\u00ed obou bratr\u016f p\u0159edali d\u00e1l, hlavn\u011b mezi ji\u017en\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Slovany.<\/p>\n\n\n\n
V\u011bt\u0161ina slovansk\u00fdch n\u00e1rod\u016f se k odkazu solu\u0148sk\u00fdch bratr\u016f hl\u00e1s\u00ed a jsou za n\u011bj vd\u011b\u010dni. Konstantin s Metod\u011bjem jsou pevn\u00fdm bodem spojuj\u00edc\u00edm Slovany jak mezi sebou, tak i s Evropou. V christianizaci na\u0161\u00ed zem\u011b sice sehr\u00e1li v\u00fdznamnou roli, ale jejich hlavn\u00ed p\u0159\u00ednos byl v povznesen\u00ed slovansk\u00e9 kultury
a vzd\u011blanosti. My Moravan\u00e9 pak m\u016f\u017eeme b\u00fdt pr\u00e1vem hrdi, \u017ee prvotn\u00ed impuls k jejich nesmrteln\u00e9mu d\u00edlu vze\u0161el z na\u0161\u00ed zem\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Pou\u017eit\u00e1 literatura:<\/p>\n\n\n\n
Pro Moravskou n\u00e1rodn\u00ed obec vypracoval Jaroslav Svozil
V Post\u0159elmov\u011b 31. 5. 2012<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Dv\u011b jm\u00e9na nerozlu\u010dn\u011b spjat\u00e1 s d\u011bjinami Moravy i slovan-stva jako celku. Pokus\u00edm se nyn\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i poodkr\u00fdt jejich osudy. Epizoda v na\u0161\u00ed zemi byla toti\u017e\u2026<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":3529,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[8],"tags":[],"class_list":["post-3527","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-knihovna"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3527","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3527"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3527\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4601,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3527\/revisions\/4601"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3529"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3527"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3527"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3527"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}