{"id":3830,"date":"2017-03-15T12:55:02","date_gmt":"2017-03-15T12:55:02","guid":{"rendered":"http:\/\/belov.cz\/knihovna\/?p=3830"},"modified":"2017-03-16T17:51:52","modified_gmt":"2017-03-16T17:51:52","slug":"velky-knizni-ctvrtek-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/velky-knizni-ctvrtek-4\/","title":{"rendered":"Velk\u00fd kni\u017en\u00ed \u010dtvrtek"},"content":{"rendered":"

Leto\u0161n\u00ed jaro op\u011bt nab\u00edz\u00ed \u010dten\u00e1\u0159\u016fm obl\u00edbenou akci Velk\u00fd kni\u017en\u00ed \u010dtvrtek<\/a>. Za\u010dne 16. b\u0159ezna a jako ka\u017ed\u00fd rok p\u0159edstav\u00ed patn\u00e1ct novinek nap\u0159\u00ed\u010d \u017e\u00e1nry, tedy v\u00fdb\u011br toho nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edho z kni\u017en\u00edho trhu.<\/p>\n

\n

\n

\n

$\"Letn\u00ed$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n

\n

Letn\u00ed host<\/h3>\n

Alison Anderson<\/h4>\n
Anton Pavlovi\u010d \u010cechov a nevidom\u00e1 l\u00e9ka\u0159ka Zina… P\u0159\u00edb\u011bh o l\u00e1sce, s\u00edle fantazie a ztracen\u00e9m rukopisu.<\/p>\n
B\u011bhem hork\u00e9ho l\u00e9ta 1888 p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed rodina \u010cechovova str\u00e1vit l\u00e9to do sv\u011b\u017e\u00ed krajiny v\u00fdchodn\u00ed Ukrajiny. V s\u00eddle rodiny Lintvarjovovy se setk\u00e1v\u00e1 mlad\u00fd Anton Pavlovi\u010d s l\u00e9ka\u0159kou Zinaidou. Ta vinou nemoci ned\u00e1vno oslepla, p\u0159est\u011bhovala se sem a za\u010dala si ps\u00e1t den\u00edk, aby uchovala vzpom\u00ednky na d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed \u017eivot. Mezi mlad\u00fdmi lidmi za\u010dne postupn\u011b kl\u00ed\u010dit mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 pouto.<\/p>\n
O v\u00edce ne\u017e sto let pozd\u011bji se ne\u010dekan\u00fd objev onoho den\u00edku stane pro K\u00e1\u0165u Kendallovou posledn\u00ed \u0161anc\u00ed na z\u00e1chranu jej\u00edho lond\u00fdnsk\u00e9ho nakladatelstv\u00ed. Zinaidino l\u00ed\u010den\u00ed nadan\u00e9ho mlad\u00edka nab\u00edz\u00ed hlubok\u00fd vhled do \u017eivota liter\u00e1rn\u00ed legendy, jakou \u010cechov bezesporu je, ale vyvol\u00e1v\u00e1 i vzru\u0161uj\u00edc\u00ed ot\u00e1zku: Skute\u010dn\u011b napsal \u010cechov v dob\u011b jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed rom\u00e1n, kter\u00fd pak zmizel? <\/p>\n
Odpov\u011b\u010f m\u016f\u017ee zm\u011bnit historii a nalezen\u00ed rukopisu je v\u00fdzvou pro Anu Hardingovou, p\u0159ekladatelku K\u00e1tina nakladatelstv\u00ed. Ana je stravov\u00e1na touhou naj\u00edt ztracen\u00fd rom\u00e1n. A jak se no\u0159\u00ed hloub\u011bji do proudu dohad\u016f, zji\u0161\u0165uje, \u017ee rukopis nen\u00ed jedin\u00fdm tajemstv\u00edm skryt\u00fdm na str\u00e1nk\u00e1ch den\u00edku. \u017divotopisn\u00fd rom\u00e1n Letn\u00ed host je inspirov\u00e1n skute\u010dn\u00fdm p\u0159\u00e1telstv\u00edm mezi \u010cechovem a rodinou Lintvarjovovou. P\u0159\u00edb\u011bh stav\u00ed most p\u0159es dv\u011b stalet\u00ed, p\u0159es \u017eivoty t\u0159\u00ed \u017een spojen\u00e9 objevem jednoho den\u00edku\u2026 Zkoum\u00e1 s\u00edlu um\u011bn\u00ed, stejn\u011b jako slo\u017eitost l\u00e1sky a p\u0159\u00e1telstv\u00ed, a vdechne \u017eivot d\u00e1vno zmizel\u00e9mu sv\u011btu. <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"Ach,$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
Ach, ty \u010ce\u0161ky!<\/h3>\n
Mariusz Surosz<\/h4>\n
V\u00fdznamn\u00fd polsk\u00fd novin\u00e1\u0159 a znalec \u010desk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed pojedn\u00e1v\u00e1 ve sv\u00e9 nejnov\u011bj\u0161\u00ed publikaci Ach, ty \u010ce\u0161ky o osmi \u017een\u00e1ch z \u010desk\u00e9 historie a sou\u010dasnosti. Na p\u016fdorysu osud\u016f t\u011bchto slavn\u00fdch (a mnohdy zapomenut\u00fdch) osobnost\u00ed \u2013 nap\u0159. V\u011bry \u010c\u00e1slavsk\u00e9, R\u016f\u017eeny Vackov\u00e9, Adiny Mandlov\u00e9, Petry \u0160\u00e1chov\u00e9 … \u2013 n\u00e1m oz\u0159ejmuje \u0161ir\u0161\u00ed dobov\u00e9 souvislosti a rozkr\u00fdv\u00e1 p\u0159ed n\u00e1mi d\u011bjiny na\u0161eho n\u00e1roda z perspektivy, kter\u00e1 o n\u00e1s vypov\u00edd\u00e1 v\u00edce, ne\u017e si sami mysl\u00edme. Ach, ty \u010ce\u0161ky! jsou mistrovsk\u00fdm d\u00edlem o na\u0161\u00ed n\u00e1rodn\u00ed povaze, na\u0161ich komplexech i obrovsk\u00e9 s\u00edle, zkr\u00e1tka pestrou mozaikou \u010desk\u00fdch d\u011bjin. <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"Ve$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
Ve sv\u011btle nebo ve st\u00ednu<\/h3>\n
Lawrence Block<\/h4>\n
Pov\u00eddkov\u00e1 antologie, v n\u00ed\u017e o\u017e\u00edvaj\u00ed obrazy americk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Edwarda Hoppera<\/p>\n
Patn\u00e1ct sv\u011btozn\u00e1m\u00fdch prozaik\u016f se nechalo inspirovat d\u00edlem Edwarda Hoppera a na jeho motivy napsali ka\u017ed\u00fd sv\u016fj origin\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh. Dal\u0161\u00ed p\u0159ipojila Gail Levinov\u00e1, kunsthistori\u010dka a zn\u00e1m\u00e1 odbornice na Hopperovo d\u00edlo. Posledn\u00ed p\u0159idal Lawrence Block, autor v\u00edce ne\u017e pades\u00e1ti bestseller\u016f, kter\u00fd rovn\u011b\u017e pov\u00eddky sestavil do t\u00e9to antologie. Ka\u017ed\u00e1 ze sedmn\u00e1cti pov\u00eddek je uvedena barevnou reprodukc\u00ed obrazu, z n\u011bho\u017e spisovatel \u010derpal. <\/p>\n
Vypr\u00e1v\u011bn\u00ed se ujali mist\u0159i pera a auto\u0159i bestseller\u016f z r\u016fzn\u00fdch \u017e\u00e1nr\u016f. Nechyb\u011bj\u00ed ani takov\u00ed velik\u00e1ni, jak\u00fdmi jsou Stephen King, Lee Child \u010di Joyce Carol Oatesov\u00e1. K nim se p\u0159idala i \u0159ada dal\u0161\u00edch, nap\u0159\u00edklad Michael Connelly, Megan Abbottov\u00e1, Justin Scott (naz\u00fdvan\u00fd \u201eDickem Francisem jachtingu\u201c) \u010di mistr detektivn\u00edho thrilleru Jeffery Deaver. <\/p>\n
M\u016f\u017eete se t\u011b\u0161it na \u0161irokou \u0161k\u00e1lu \u017e\u00e1nr\u016f, od hororu, p\u0159es detektivku a\u017e po pov\u00eddky tajemn\u00e9, fantastick\u00e9 \u010di romantick\u00e9. Obrazy americk\u00e9ho realistick\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Edwarda Hoppera jsou pln\u00e9 osobit\u00e9ho kouzla a nejen milovn\u00edky um\u011bn\u00ed vyb\u00edzej\u00ed k objevov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh\u016f v nich ukryt\u00fdch. D\u00edv\u00e1me se na n\u011b a jsme vtahov\u00e1ni do jejich sv\u011bta.
\nCo v\u0161echno se za nimi skr\u00fdv\u00e1? <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"M\u00faza\"$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
M\u00faza<\/h3>\n
Jessie Burton<\/h4>\n
Strhuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh dvou \u017een pln\u00fd z\u00e1had a zvrat\u016f se odehr\u00e1v\u00e1 v Anglii \u0161edes\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed a ve \u0160pan\u011blsku koncem t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let. Do Lond\u00fdna p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed Odelle, mlad\u00e1 absolventka univerzity na Trinidadu. P\u00ed\u0161e b\u00e1sn\u011b, ale mus\u00ed prod\u00e1vat boty. M\u00e1 pocit, \u017ee \u0161t\u011bst\u00ed j\u00ed kone\u010dn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159\u00e1t, kdy\u017e z\u00edsk\u00e1 m\u00edsto p\u00edsa\u0159ky v galerii a sezn\u00e1m\u00ed se s mu\u017eem, jemu\u017e matka odk\u00e1zala pozoruhodn\u00fd obraz \u2013 pravd\u011bpodobn\u011b mistrovsk\u00e9 d\u00edlo \u0161pan\u011blsk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Isaaca Roblese. Kolem obrazu houstne sple\u0165 z\u00e1had a klam\u016f, tak\u017ee Odelle brzy nev\u00ed, komu m\u016f\u017ee v\u011b\u0159it a co je pravda. Kl\u00ed\u010d k n\u00ed se ztr\u00e1c\u00ed n\u011bkde v bou\u0159liv\u00fdch \u010dasech t\u011bsn\u011b p\u0159ed ob\u010danskou v\u00e1lkou ve \u0160pan\u011blsku, kde v chud\u00e9 vesnici spolu s rodi\u010di tr\u00e1v\u00ed l\u00e9to nadan\u00e1 Olive, dcera v\u00edde\u0148sk\u00e9ho obchodn\u00edka s obrazy, a odkud poch\u00e1z\u00ed Isaac Robles, kter\u00fd se chce sl\u00e1vou vyrovnat Picassovi. Jedine\u010dn\u00fd dramatick\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o cti\u017e\u00e1dosti, l\u00e1sce a touze lid\u00ed v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b talentovan\u00fdch i o tom, jak na\u0161e \u017eivoty nutn\u011b utv\u00e1\u0159\u00ed doba, do n\u00ed\u017e jsme se narodili. <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"Kniha$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
Kniha zrcadel<\/h3>\n
Eugen Ovidiu Chirovici<\/h4>\n
Pravda jednoho je l\u017e\u00ed druh\u00e9ho. V\u00fdznamn\u00fd liter\u00e1rn\u00ed agent Peter Katz obdr\u017e\u00ed nedokon\u010den\u00fd rukopis nazvan\u00fd Kniha zrcadel a je z n\u011bj nad\u0161en\u00fd. Autor knihy Richard Flynn popisuje sv\u00e1 studia na Princetonsk\u00e9 univerzit\u011b koncem osmdes\u00e1t\u00fdch let a sv\u016fj vztah se studentkou psychologie Laurou, chr\u00e1n\u011bnkou slavn\u00e9ho profesora Josepha Wiedera. Jedn\u00e9 noci t\u011bsn\u011b p\u0159ed V\u00e1noci roku 1987 byl Wieder ve sv\u00e9m dom\u011b brut\u00e1ln\u011b zavra\u017ed\u011bn, ale jeho smrt se nikdy neobjasnila. Peter Katz je p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee kompletn\u00ed rukopis odhal\u00ed, kdo p\u0159ed p\u011btadvaceti lety \u010din sp\u00e1chal. Jen\u017ee chyb\u00ed konec! Katz za\u010dne po autorovi a zbytku rukopisu p\u00e1trat, ale zjist\u00ed, \u017ee Flynn um\u00edr\u00e1 v nemocnici a rukopis nen\u00ed k nalezen\u00ed. Odhodlan\u00fd p\u0159ij\u00edt vra\u017ed\u011b na kloub p\u0159ed\u00e1 p\u0159\u00edpad sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi, investigativn\u00edmu novin\u00e1\u0159i Johnu Kellerovi, aby se pokusil rekonstruovat tehdej\u0161\u00ed ud\u00e1losti. Jen\u017ee ciz\u00ed vzpom\u00ednky jsou nebezpe\u010dn\u00e9 a n\u011bkter\u00e9 by mo\u017en\u00e1 m\u011bly rad\u011bji z\u016fstat poh\u0159ben\u00e9. <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"Ka\u017ed\u00fd$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 svou lajnu<\/h3>\n
Petra Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1<\/h4>\n
O florbalu, prvn\u00edch l\u00e1sk\u00e1ch a cen\u011b v\u00edt\u011bzstv\u00ed.<\/p>\n
Ne ka\u017ed\u00fd g\u00f3l znamen\u00e1 v\u00fdhru. Ne v\u0161echno je takov\u00e9, jak se na prvn\u00ed pohled jev\u00ed. Sourozence Adama a Kate\u0159inu poj\u00ed s ostatn\u00edmi nejen \u017eivot na mal\u00e9m m\u011bst\u011b, spole\u010dn\u00e1 \u0161kola a p\u0159\u00e1telstv\u00ed, ale p\u0159edev\u0161\u00edm florbal. Tr\u00e9nuj\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t t\u00fddn\u011b a doufaj\u00ed ve v\u00edt\u011bzstv\u00ed v Krajsk\u00e9m poh\u00e1ru. Jak usp\u011bt ve sportu v\u0161ak zdaleka nen\u00ed jejich jedinou starost\u00ed. Doma to houstne, rodi\u010de se h\u00e1daj\u00ed a Richardova parta vol\u00ed st\u00e1le drsn\u011bj\u0161\u00ed praktiky. Stane se Eli\u0161ka Adamovou holkou, nebo jen pom\u00e1h\u00e1 Richardov\u00fdm goril\u00e1m v jejich nef\u00e9rov\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed? M\u016f\u017ee Richard\u016fv otec koupit jeho t\u00fdmu v\u00fdhru? V \u010dem v\u0161em m\u00e1 prsty mal\u00e1 V\u00e1va? A kdo d\u00e1 v\u00edt\u011bzn\u00fd g\u00f3l?<\/p>\n
Zahrajte si s nimi florbal a za\u017eijete mnohem v\u00edc ne\u017e jedno florbalov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"APOLLINAIRE\"$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
Apollinaire \/
\n\u017divot um\u011bleck\u00e9 Pa\u0159\u00ed\u017ee<\/h3>\n
Julia Hartwigov\u00e1<\/h4>\n
Tato kniha o um\u011bleck\u00e9m \u017eivot\u011b boh\u00e9msk\u00e9 Pa\u0159\u00ed\u017ee po\u010d\u00e1tku minul\u00e9ho stolet\u00ed ned\u00e1v\u00e1 nahl\u00e9dnout pouze do \u017eivota Guillauma Apollinaira \u2013 b\u00e1sn\u00edka s naprosto novou imaginac\u00ed a p\u0159evratnou poetickou viz\u00ed \u2013 ale propojuje jeho p\u0159\u00edb\u011bh s osudy \u0159ady liter\u00e1t\u016f, mal\u00ed\u0159\u016f a dal\u0161\u00edch um\u011blc\u016f, kte\u0159\u00ed tvo\u0159ili okruh jeho nejbli\u017e\u0161\u00edch zn\u00e1m\u00fdch.
\nP\u0159ed o\u010dima se zde \u010dten\u00e1\u0159i rozv\u00edjej\u00ed \u017eivotn\u00ed osudy tak notoricky zn\u00e1m\u00fdch osobnost\u00ed jako Pablo Picasso, Georges Braque, Alfred Jarry \u010di Henri Rousseau. \u00dast\u0159edn\u00ed postavou je zde p\u0159esto proslul\u00fd b\u00e1sn\u00edk, jeho\u017e d\u00edlo se prom\u00edtlo do tvorby n\u011bkolika generac\u00ed autor\u016f a i k n\u00e1m pronikly jeho p\u0159eklady velmi rychle \u2013 zn\u00e1m\u00e1 b\u00e1se\u0148 P\u00e1smo hned kr\u00e1tce po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, tedy z\u00e1hy po sv\u00e9m vzniku. Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee Apollinaire po\u010d\u00e1tkem minul\u00e9ho stolet\u00ed nav\u0161t\u00edvil Prahu, co\u017e v jeho d\u00edle zanechalo stopy nejen v samotn\u00e9m P\u00e1smu, ale nap\u0159\u00edklad i v pov\u00eddce Pra\u017esk\u00fd chodec. P\u0159\u00edb\u011bh tohoto francouzsk\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka s polsk\u00fdmi ko\u0159eny \u2013 ob\u010dansk\u00fdm jm\u00e9nem byl Kostrowicki \u2013 zde autorka rozhodn\u011b nep\u0159edkl\u00e1d\u00e1 jako s\u00e9rii such\u00fdch fakt\u016f, ale \u010dtiv\u011b n\u00e1m zprost\u0159edkov\u00e1v\u00e1 pohled do \u017eivotem tepaj\u00edc\u00ed metropole um\u011bleck\u00e9ho sv\u011bta.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"Marie$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
Marie a Magdal\u00e9ny<\/h3>\n
Lenka Hor\u0148\u00e1kov\u00e1 Civade<\/h4>\n
Magdal\u00e9na, Libu\u0161e, Eva\u2026 jedna rodov\u00e1 linie a stejn\u00fd osud: v\u0161echny vyr\u016fstaj\u00ed bez otce. Magdal\u00e9na za\u017eila nacistickou okupaci, Libu\u0161ino d\u011btstv\u00ed, r\u00e1movan\u00e9 kolektivizac\u00ed, kon\u010d\u00ed za okupace vojsky Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy, Eva je d\u00edt\u011btem normalizace. A jedna po druh\u00e9 sv\u00fdm osobit\u00fdm zp\u016fsobem vypr\u00e1v\u00ed o l\u00e1sce, o nad\u011bji, o sv\u011btle v temnot\u00e1ch a o vnit\u0159n\u00edm zdroji s\u00edly, kter\u00e1 ka\u017ed\u00e9 z nich umo\u017en\u00ed n\u00e9st hlavu vzty\u010denou navzdory nep\u0159\u00edzni osudu i historie. A jedna po druh\u00e9 vypr\u00e1v\u00ed i o Marii, jejich matce, babi\u010dce a prababi\u010dce, kter\u00e1 jako archetyp\u00e1ln\u00ed \u017eensk\u00e9 bo\u017estvo onu s\u00edlu opatruje a \u0161\u00ed\u0159\u00ed. Lenka Hor\u0148\u00e1kov\u00e1-Civade pevn\u00fdm, a p\u0159itom k\u0159ehk\u00fdm, pr\u016fzra\u010dn\u00fdm a zp\u011bvn\u00fdm stylem prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00fdch hrdinek vystav\u011bla rodinnou s\u00e1gu, p\u0159\u00edb\u011bh jedn\u00e9 rodiny, navzdory tragick\u00fdm okolnostem velmi prost\u00fd, navzdory velk\u00e9 historii velmi v\u0161edn\u00ed a navzdory oby\u010dejnosti velmi siln\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"\u010cas$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
\u010cas m\u00e9ho \u017eivota<\/h3>\n
Jerome Klapka Jerome<\/h4>\n
Autobiografie z pera autora T\u0159\u00ed mu\u017e\u016f ve \u010dlunu a na toulk\u00e1ch, kterou Jerome K. Jerome vydal v roce 1926, pouh\u00fd rok p\u0159ed svou smrt\u00ed. Sv\u00fdm typick\u00fdm duchapln\u00fdm, v\u00fdsti\u017en\u00fdm stylem a z\u00e1rove\u0148 bez serv\u00edtk\u016f se vrac\u00ed do kr\u00e1sn\u00fdch i kru\u0161n\u00fdch \u010das\u016f sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed a dosp\u00edv\u00e1n\u00ed, k rodi\u010d\u016fm a smutku z jejich ztr\u00e1ty. Vzpom\u00ednky na chudobu a v\u00fdchovu ve viktori\u00e1nsk\u00e9 Anglii a v pom\u011brn\u011b vypjat\u00e9m n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m duchu st\u0159\u00eddaj\u00ed historky o prvn\u00edch kroc\u00edch ke spisovatelsk\u00e9 sl\u00e1v\u011b, n\u00e1sledn\u00fdch \u00fasp\u011b\u0161\u00edch i pot\u00ed\u017e\u00edch s kritikou, divadlem a tehdej\u0161\u00edmi nep\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fdmi z\u00e1konitostmi nakladatelsk\u00e9ho sv\u011bta. Koment\u00e1\u0159e neujdou ani autorovi slavn\u00ed kolegov\u00e9, Amerika a cesty po Evrop\u011b, kter\u00e9 si mohl dovolit, kdy\u017e kone\u010dn\u011b prorazil, a kter\u00e9 ho pot\u00e9 inspirovaly k dal\u0161\u00edm d\u00edl\u016fm. D\u016fle\u017eit\u00fdm miln\u00edkem v Jeromov\u011b \u017eivot\u011b byla i prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka a jeho p\u016fsoben\u00ed coby \u0159idi\u010de sanitky a laick\u00e9ho zdravotn\u00edka, s n\u00ed\u017e pot\u00e9 souvis\u00ed i jeho \u00favahy o \u017eivot\u011b, v\u00ed\u0159e a mor\u00e1ln\u00edch postoj\u00edch. \u010cesk\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm, kte\u0159\u00ed zat\u00edm Jeroma K. Jeroma znaj\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b jen jako slavn\u00e9 jm\u00e9no, nab\u00edz\u00ed tato kniha pohled do \u010das\u016f a \u017eivota vskutku pozoruhodn\u00e9ho \u010dlov\u011bka.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"55$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
55 minut mezi \u017eivotem a smrt\u00ed<\/h3>\n
Jozef Koll\u00e1r<\/h4>\n
Emigrovat z \u010ceskoslovensk\u00e9 socialistick\u00e9 republiky na Z\u00e1pad bylo snem snad ka\u017ed\u00e9ho norm\u00e1ln\u00edho \u010dlov\u011bka v nenorm\u00e1ln\u00edm syst\u00e9mu, kter\u00fd komunistick\u00e1 strana udr\u017eovala v zemi od \u201ev\u00edt\u011bzn\u00e9ho \u00fanora\u201c roku 1948 a\u017e do listopadov\u00e9 revoluce v roce 1989.
\nZ \u017eelezn\u00e9 klece se dalo uniknout n\u011bkolika zp\u016fsoby, ale ani jeden nebyl bez rizika. Z\u00edskat cestovn\u00ed dolo\u017eku od policie nebylo snadn\u00e9, a pokud se o ni uch\u00e1zela cel\u00e1 rodina, v\u011bt\u0161inou neusp\u011bla. Kdo cht\u011bl odej\u00edt st\u016fj co st\u016fj, musel hranice p\u0159ekro\u010dit ileg\u00e1ln\u011b.
\nTito odv\u00e1\u017en\u00ed cestovatel\u00e9 se nej\u010dast\u011bji uchylovali do \u00fatrob osobn\u00edch i n\u00e1kladn\u00edch aut, r\u016fzn\u00fdch plavidel nebo vlak\u016f. N\u011bkte\u0159\u00ed se sna\u017eili p\u0159eplavat \u0159eky Dunaj, Moravu nebo Dyji, jin\u00ed p\u0159est\u0159ihli ostnat\u00fd dr\u00e1t nebo podkopali ze\u010f. Byli i tac\u00ed, kte\u0159\u00ed k prora\u017een\u00ed hrani\u010dn\u00edch z\u00e1vor pou\u017eili autobus, tatrovku nebo autoje\u0159\u00e1b. Bohu\u017eel mnoho pokus\u016f skon\u010dilo tragicky.
\nZvl\u00e1\u0161tn\u00ed skupinu uprchl\u00edk\u016f tvo\u0159ili technicky mimo\u0159\u00e1dn\u011b zdatn\u00ed jedinci. K t\u011bmto dobyvatel\u016fm \u017eelezn\u00e9 opony pat\u0159\u00ed slavn\u00fd cyklistick\u00fd z\u00e1vodn\u00edk Robert Hutyra s horkovzdu\u0161n\u00fdm balonem, Vladim\u00edr Bene\u0161 s vlastnoru\u010dn\u011b vyroben\u00fdm tankem, Ivo \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fd s motorov\u00fdm rogalem, konstrukt\u00e9r vrtuln\u00edk\u016f Franti\u0161ek Lacnak anebo vyn\u00e1lezce akvask\u00fatru N\u011bmec Bert Boettgner. V\u0161echny tyto mu\u017ee a mnoho dal\u0161\u00edch spojovala krom\u011b zru\u010dnosti a touhy po svobod\u011b tak\u00e9 v\u00edra, \u017ee na Z\u00e1pad\u011b uplatn\u00ed sv\u00e9 nev\u0161edn\u00ed schopnosti zp\u016fsobem, jak\u00fdm doma nemohli. <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"\u010e\u00e1bel$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
\u010e\u00e1bel v b\u00edl\u00e9m m\u011bst\u011b<\/h3>\n
Erik Larson<\/h4>\n
\u010e\u00e1bel v b\u00edl\u00e9m m\u011bst\u011b, kritiky oce\u0148ovan\u00fd bestseller, je beletrizovan\u00e1 literatura faktu o skute\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edb\u011bhu masov\u00e9ho vraha H. H. Holmese, americk\u00e9ho Jacka Rozparova\u010de, kter\u00fd roku 1893 v Chicagu za Sv\u011btov\u00e9 kolumbovsk\u00e9 v\u00fdstavy zavra\u017edil des\u00edtky, mo\u017en\u00e1 a\u017e stovky \u017een ve sv\u00e9m speci\u00e1ln\u011b zkronstruovan\u00e9m dom\u011b, obrovsk\u00e9m bludi\u0161ti pln\u00e9m mu\u010d\u00edren, propadli\u0161\u0165, piteven a slep\u00fdch uli\u010dek. Vrah, kter\u00fd m\u011bl ve sv\u00e9m doup\u011bti dokonce i plynovou komoru, byl nakonec usv\u011bd\u010den a posl\u00e1n na \u0161ibenici. <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"Stockholm:$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
Stockholm: P\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00e9<\/h3>\n
Hanna Lindberg<\/h4>\n
Stockholm – P\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00e9 je nap\u00ednav\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o honb\u011b za uzn\u00e1n\u00edm a l\u00e1skou v sou\u010dasn\u00e9m Stockholmu, kter\u00fd se okam\u017eit\u011b po sv\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed stal bestsellerem ve \u0160v\u00e9dsku, N\u011bmecku, It\u00e1lii a dal\u0161\u00edch zem\u00edch. Odehr\u00e1v\u00e1 se v prost\u0159ed\u00ed luxusn\u00edch klub\u016f, v atmosf\u00e9\u0159e upadaj\u00edc\u00ed sl\u00e1vy presti\u017en\u00edch magaz\u00edn\u016f a klade \u010dten\u00e1\u0159\u016fm ot\u00e1zku: Komu vlastn\u011b m\u016f\u017eeme v\u011b\u0159it, hrajeme-li hru, ve kter\u00e9 neplat\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 pravidla? <\/p>\n
Jeho hlavn\u00ed hrdinkou je mlad\u00e1 novin\u00e1\u0159ka Solveig Berg. Kv\u016fli osudov\u00e9 chyb\u011b p\u0159i\u0161la o pr\u00e1ci a jej\u00ed okol\u00ed s n\u00ed nechce m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho. Pr\u00e1zdnota a osam\u011blost probud\u00ed k \u017eivotu temn\u00e9 vzpom\u00ednky a Solveig je ochotna ud\u011blat doslova cokoli, aby se vr\u00e1tila zp\u011bt na v\u00fdslun\u00ed.
\nLennie Lee vyd\u00e1v\u00e1 \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd p\u00e1nsk\u00fd \u010dasopis, \u017eije v p\u0159epychov\u00e9m byt\u011b na t\u00e9 spr\u00e1vn\u00e9 adrese a neust\u00e1le je obklopen kr\u00e1sn\u00fdmi \u017eenami. Ale najednou se n\u011bco stane. Prodeje prudce klesaj\u00ed, p\u0159\u00e1tel\u00e9 se od n\u011bho odvrac\u00ed. Situace se zd\u00e1 bezv\u00fdchodn\u00e1, kdy\u017e Lennie dostane nab\u00eddku uspo\u0159\u00e1dat pro vlivn\u00e9ho podnikatele bombastickou oslavu. Odm\u011bna je dostate\u010dn\u00e1, aby vy\u0159e\u0161ila v\u0161echny jeho probl\u00e9my \u2013 pokud ov\u0161em Lennie p\u0159e\u017eije.
\nKdy\u017e je slavn\u00e1 modelka a bloggerka Jennifer Leone nalezena mrtv\u00e1, cesty Solveig a Lennieho se zk\u0159\u00ed\u017e\u00ed a koloto\u010d nebezpe\u010dn\u00fdch a bizarn\u00edch vra\u017ed a ud\u00e1lost\u00ed se za\u010d\u00edn\u00e1 rozt\u00e1\u010det. <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"Sklen\u011bn\u00fd$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
Sklen\u011bn\u00fd z\u00e1mek<\/h3>\n
Jeannette Walls<\/h4>\n
P\u0159\u00edb\u011bh \u010dty\u0159 d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 vyr\u016fstaj\u00ed v nekonformn\u00ed rodin\u011b v USA 60. let \u2013 otec, pokud je st\u0159\u00edzliv\u00fd, u\u010d\u00ed d\u011bti fyziku, geologii, ale hlavn\u011b um\u00ed skv\u011ble vypr\u00e1v\u011bt neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy a podn\u011bcuje jejich fantazii. N\u011bkdy v\u0161ak vykradl samoobsluhu a p\u00e1r dn\u016f se doma neuk\u00e1zal.<\/p>\n
Matka, um\u011blkyn\u011b, kter\u00e1 nam\u00edsto toho, aby 15 minut sv\u00e9ho \u010dasu ob\u011btovala na p\u0159\u00edpravu j\u00eddla, rad\u011bji jde namalovat obraz. Proto se d\u011bti mus\u00ed protloukat \u017eivotem samy. Tento \u017eivotopisn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh ale vynik\u00e1 t\u00edm, jak autorka l\u00ed\u010d\u00ed sv\u00e9 rodi\u010de s nesm\u00edrnou l\u00e1skou a pochopen\u00edm, p\u0159esto\u017ee cel\u00e9 d\u011btstv\u00ed pro\u017eila v chudob\u011b a \u00fazkostech, co s nimi bude.<\/p>\n
Ne n\u00e1hodou se kniha po sv\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed dr\u017eela t\u0159i roky na nejvy\u0161\u0161\u00edch p\u0159\u00ed\u010dk\u00e1ch bestsellerov\u00fdch \u017eeb\u0159\u00ed\u010dk\u016f New York Times a nyn\u00ed se za\u010d\u00edn\u00e1 nat\u00e1\u010det podle tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu film s Woodym Harelsonem, Naomi Watts a oscarovou Brie Larsson. <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"M\u016fj$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
M\u016fj d\u011bde\u010dek by m\u011b popravil<\/h3>\n
Nikola Sellmair, Jennifer Teege<\/h4>\n
\u201eJsem vnu\u010dka Amona G\u00f6tha, mu\u017ee, kter\u00fd post\u0159\u00edlel stovky lid\u00ed \u2013 a proto\u017ee jsem \u010dern\u00e1, podle n\u011bj pod\u0159adn\u00e9 rasy, nejsp\u00ed\u0161 by zabil i m\u011b\u2026,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Jennifer Teegeov\u00e1. Jej\u00ed \u017eivot se odhalen\u00edm rodinn\u00e9ho tajemstv\u00ed obr\u00e1til vzh\u016fru nohama. V osmat\u0159iceti objevila na fotografii v knize svou matku a d\u011bde\u010dka. Tento objev nadobro rozt\u0159\u00ed\u0161til Jennife\u0159inu identitu i p\u0159edstavu o sob\u011b sam\u00e9. <\/p>\n
Do t\u00e9 doby znala Amona G\u00f6tha jen ze slavn\u00e9ho filmu Schindler\u016fv seznam a m\u011bl pro ni tv\u00e1\u0159 herce Ralpha Fiennese, stejn\u011b jako pro miliony lid\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Brut\u00e1ln\u00ed velitel koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Plaszow, Schindler\u016fv kump\u00e1n v pitk\u00e1ch, ale sou\u010dasn\u011b jeho naprost\u00fd protiklad. G\u00f6th zabil tis\u00edce nevinn\u00fdch lid\u00ed, s pot\u011b\u0161en\u00edm je vlastnoru\u010dn\u011b st\u0159\u00edlel nebo na n\u011b \u0161tval psy. V roce 1946 za to skon\u010dil na \u0161ibenici. Jeho \u017eivotn\u00ed dru\u017ekou byla Ruth Irene Kalderov\u00e1, Jennife\u0159ina babi\u010dka, kter\u00e1 se v t\u00e1bo\u0159e mimo jin\u00e9 o jeho psy starala. Roku 1983 sp\u00e1chala sebevra\u017edu. Jennife\u0159ina matka byla N\u011bmka, otec Nigerijec, ale matka ji brzy po narozen\u00ed odlo\u017eila do \u00fastavu, kde Jennifer z\u016fstala do sedmi let. Od t\u00e9 doby vyr\u016fstala u adoptivn\u00edch rodi\u010d\u016f. <\/p>\n
Pot\u00e9, co je Jennifer konfrontov\u00e1na s temnou rodinnou minulost\u00ed, nevid\u00ed jinou cestu ne\u017e zp\u00e1tky do minulosti. Pust\u00ed se do p\u00e1tr\u00e1n\u00ed a nakonec se setk\u00e1 i se svou matkou. V doprovodu novin\u00e1\u0159ky Nikoly Sellmairov\u00e9 rozkr\u00fdv\u00e1 rodinnou historii, nav\u0161t\u011bvuj\u00ed m\u00edsta, kde se v\u0161e odehr\u00e1lo. Vydaj\u00ed se do Polska i Izraele. Jennifer si brzy uv\u011bdom\u00ed, \u017ee ka\u017ed\u00fd krok vede od p\u016fvodn\u00edho zd\u011b\u0161en\u00ed a znechucen\u00ed sm\u011brem ke znovuz\u00edsk\u00e1n\u00ed svobody. <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
$\"Krkono\u0161e.$ <\/a><\/p>\n<\/div>\n
\n
Krkono\u0161e. Karkonosze. Riesengebirge.<\/h3>\n
Petr Bergmann<\/h4>\n
Kniha p\u0159edstavuje p\u0159es 150 mnohdy unik\u00e1tn\u00edch grafik z let 1740 – 1900, kter\u00e9 ve sv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b nebyly od doby sv\u00e9ho vzniku ji\u017e nikdy publikov\u00e1ny ani reprodukov\u00e1ny. Rytiny a litografie poch\u00e1z\u00ed ze sb\u00edrky autora knihy Petra Bergmanna, um\u011bleck\u00e9ho producenta, sb\u011bratele map a m\u00edstopisn\u00e9 grafiky a region\u00e1ln\u00edho p\u00edsm\u00e1ka, \u017eij\u00edc\u00edho od roku 2000 na Broumovsku. Soubor zahrnuje lokality od z\u00e1padn\u00edho c\u00edpu Krkono\u0161 po\u010d\u00ednaje Harrachovem a Nov\u00fdm Sv\u011btem, a\u017e po \u017dacl\u00e9\u0159 a Trutnov na v\u00fdchod\u011b, \u010deskou i slezskou stranu Krkono\u0161, v\u010detn\u011b Broumovsk\u00e9ho v\u00fdb\u011b\u017eku s Adr\u0161pachem a Teplick\u00fdmi skalami a\u017e po kladskou Hej\u0161ovinu, jak bylo poho\u0159\u00ed Krkono\u0161 – Riesengebirge v minulosti vn\u00edm\u00e1no. Publikace vznikla ve spolupr\u00e1ci s fotografem Janem Hrd\u00fdm, kter\u00fd dopln\u00ed historick\u00e9 pohledy na p\u0159\u00edrodn\u00ed scen\u00e9rie, prvn\u00ed krkono\u0161sk\u00e9 boudy a na m\u011bsta a obce Krakono\u0161ova rev\u00edru sou\u010dasn\u00fdmi fotografiemi dokumentuj\u00edc\u00edmi v\u00fdvoj zobrazovan\u00fdch m\u00edst. Na vyobrazen\u00edch p\u0159edn\u00edch vedutist\u016f Krkono\u0161, tedy Antona Balzera, Johanna P. Veitha, Friedricha B. Wernera, Michaela Rentze, Friedricha A. Tittela, Carla T. Mattise, Theodora Sachse, Georga W. Arldta, Theodora Blatterbauera, Ludwiga A. Richtera, Gustava T\u00e4uberta, Julia Ma\u0159\u00e1ka, Karla Liebschera, Karla Ko\u0159istky a mnoh\u00fdch dal\u0161\u00edch jsou zachyceny notoricky zn\u00e1m\u00e9 pohledy, ale i m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9 a nebo dnes ji\u017e nep\u0159\u00edstupn\u00e9 v\u00fdhledy na jedine\u010dn\u00e1 horsk\u00e1 panoramata, p\u0159\u00edpadn\u011b zanikl\u00e9 \u010di zcela zm\u011bn\u011bn\u00e9 krkono\u0161sk\u00e9 boudy a podobn\u011b. Fotografie Jana Hrd\u00e9ho nab\u00eddnou citlivou formou zaj\u00edmav\u00e9 srovn\u00e1n\u00ed a umo\u017en\u00ed p\u0159ehl\u00e9dnout v\u00fdvoj na\u0161eho nejvy\u0161\u0161\u00edho a nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00edho poho\u0159\u00ed a jeho os\u00eddlen\u00ed v pr\u016fb\u011bhu posledn\u00edch t\u0159\u00ed stolet\u00ed. <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Leto\u0161n\u00ed jaro op\u011bt nab\u00edz\u00ed \u010dten\u00e1\u0159\u016fm obl\u00edbenou akci Velk\u00fd kni\u017en\u00ed \u010dtvrtek. Za\u010dne 16. b\u0159ezna a jako ka\u017ed\u00fd rok p\u0159edstav\u00ed patn\u00e1ct novinek nap\u0159\u00ed\u010d \u017e\u00e1nry, tedy v\u00fdb\u011br\u2026<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":3860,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[8],"tags":[],"class_list":["post-3830","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-knihovna"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3830","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3830"}],"version-history":[{"count":14,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3830\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3859,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3830\/revisions\/3859"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3860"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3830"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3830"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/belov.cz\/knihovna\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3830"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}