Letošní podzim opět čtenářům nabídne oblíbenou akci Velký knižní čtvrtek. Začne 13. října a jako každý rok představí patnáct novinek napříč žánry, tedy výběr toho nejzajímavějšího z předvánočního knižního trhu.
Nový román Petra Stančíka (Magnesia Litera 2015 za prózu) se odehrává v kulisách první poloviny 20. století. Hlavní hrdina Augustin Hnát se narodil zásluhou mořské panny. Jeho matka běhá po lese se srnami, otec mu vybral za kmotra obecního blázna. Místo hlavy má vejce, z něhož se líhnou andělé prapodivných nápadů. Asi by prožil nudný život, nebýt přátelství se strašidlem, vynálezu nekonečnítka, sibiřské anabáze, zničující lásky k mušli, dvou světových válek a jednoho vojenského zběha. Děj směřuje k tragickému rozuzlení, kde končí veškerý humor.
Mladá aristokratka Marie Kostková z Kostky opět řeší nezáviděníhodné problémy. „Nejchudší zámek v Čechách“ zůstává věrný svému označení, a tak tu hraběcí rodinka ani personál rozhodně nemají ustláno na růžích. Místo davů návštěvníků se na zámku kupí neproplacené faktury za vodu a hrozí, že záhy bude největší atrakcí každodenní koupel obyvatel zámku v kašně s dešťovkou. Chce to nějaký nápad… Skvělým řešením se zdá být projekt, v němž se mladá aristokratka Marie III. před zraky návštěvníků chystá, po vzoru svých předchůdkyň, předčasně zemřít. Smrt přitáhne senzacechtivé turisty, bulvární tisk jim udělá reklamu… a budou mít vyhráno. Jenomže všechno je opět jinak — projekt s aristokratkou v rakvi je mrtvý. A zabil ho kníže Schwarzenberg. Nikdy ale není tak zle, aby nemohlo být hůř. O tom nás s nevyčerpatelnou dávkou humoru přesvědčuje pokračování úspěšných knih Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu.
Geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek je známý tím, že se k aktuálním problémům světa dokáže vyjádřit nadčasově, z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem i s konstruktivní skepsí. Jeho nejnovější kniha Co se děje se světem? je typicky cílkovská: zdánlivě jde o popis velké proměny našeho světa vlivem klimatických změn a migrační vlny, ale ve skutečnosti se autor soustřeďuje především na to, jak si v životě udržet radost a jak (pře)žít šťastně. V první části věnované českým zahrádkám se zabývá tématy, jako je útěcha květin, inteligence stromů a malá dobrodiní běžného světa, která vedou ke spokojenosti a štěstí. Odtud přechází do světa řeckých a indiánských mýtů, abychom si uvědomili důležitost vody a času v našem životě. Poslední část knihy se dotýká příběhu velkého zrychlení, tedy lidského vlivu na celý zemský systém a na jeho možné důsledky. Navzdory všem možným katastrofickým scénářům je to kniha optimistická a přináší konkrétní návrhy, jak řešit současnou a budoucí krizi.
Po úspěšných románech Selský baroko a Rybí krev završuje Jiří Hájíček svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“ do minulosti české vesnice následuje nyní román ze současnosti. Opět silný příběh, v němž kromě lidí tentokrát hrají důležitou roli pozemky — zděděná pole a spory kolem jejich vlastnictví. Venkovská krajina jihočeských blat je vůbec v textu silně přítomna a kromě jedinečné atmosféry dodává příběhu i historický kontext a také nepřímo vstupuje do osudů hlavních postav. Zbyněk, profesí správce pozemků, se po mnoha letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl se zdánlivě jednoduchým majetkoprávním problémem. Vrací se na venkov, na místa svého dětství a dospívání, a zamotává se do nejasných okolností sporu o pozemek, ale také do své osobní a manželské krize. Potýká se s nespavostí, bloudí krajinou a katastrálními mapami a nad ním se jako přízrak vznáší bláznivý venkovský aviatik z osmnáctého století. Ve zlomovém okamžiku jde Zbyněk s tváří pomalovanou válečnými barvami do boje. Za to, co považuje za správné, za sny dětství a „aby se jednoho rána neprobudil jako někdo jiný“.
"„Jmenuji se Harriet Mannersová a jsem geek.“
Tak začíná první díl jedné z nejpopulárnějších současných knižních sérií pro mládež. Harriet ví, že kočka má v uchu 32 svalů, že člověk se průměrně patnáctkrát za den směje, že jednou ze složek dynamitu jsou burské oříšky. Žije si zkrátka ve svém světě vědomostí a znalostí o všem možném a skutečný život jí jaksi nic neříká. Není tedy divu, že ji ve škole, až na nejlepší kamarádku Nat, nikdo nemá moc rád. Takže když si jí všimne agent z modelingové agentury, neváhá a využije příležitost, aby svou situaci zásadně změnila, a hlavně, aby změnila sebe. I kdyby to mělo znamenat, že bude lhát těm, které má ráda, že ukradne Nat její sen o kariéře modelky, rozpálí doruda svou úhlavní nepřítelkyni Alexu a několikrát se znemožní před krasavcem Nickem. Harriet se do všeho tak zamotá, že se řítí z jedné katastrofy do druhé. A navíc se ukazuje, že ani ve světě módy ji nečeká procházka růžovým sadem. Dokáže se Harriet změnit dřív, než se jí všechno rozpadne pod rukama?
První díl šestidílné série Geek Girl získal prestižní cenu Waterstones Children´s Book Prize v kategorii knih pro mládež a dospívající a dostal se do užší nominace Ceny Roalda Dahla za nejzábavnější knihu, čímž ale výčet ocenění nekončí. I prodeje celé série jsou enormní. Ve Velké Británii byl první díl bestsellerem č. 1 pro rok 2013 mezi knihami pro dospívající čtenáře. Překladová práva se prodala do 29 zemí.
Peter Leigh, misionář s pohnutou minulostí, se vydává na nejdůležitější cestu svého života a odlétá do jedné ze sousedních galaxií, aby místní obyvatele, lačné po křesťanské víře, zasvětil do učení Bible –„knihy zvláštních nových věcí“. Tato výprava vystaví zatěžkávací zkoušce nejen Peterovo náboženské přesvědčení, jeho povědomí o tom, co ještě zvládne lidské tělo, a ze všeho nejvíc prověří jeho lásku k manželce Bee.
Kniha zvláštních nových věcí je veskrze originálním dobrodružným příběhem o víře a poutech mezi dvěma lidmi, které od sebe dělí mnoho světelných let. V tomto důležitém románu, prvním velkém od Kvítku karmínového a bílého, se Faber jako již tolikrát předtím vymknul veškerým žánrovým očekáváním, stvořil fascinující fikční svět a současně načrtnul jeden z možných scénářů budoucnosti lidstva.
Kniha získala v roce 2015 cenu Saltire za nejlepší knihu roku a objevila se ve výběrech nejlepších knih rok 2014 deníků The Guardian, The Independent, The Observer a The International New York Times.
V knize Krvavé léto 1945, volně navazující na předchozí autorovu knihu Krvavé finále, najde čtenář informace o násilnostech, které se odehrály na území dnešní České republiky v období květen-srpen 1945.
Jedná se především o události spojené s tzv.divokým odsunem českých a moravských Němců, ale také o události, při nichž jsou pachateli vojáci Rudé armády a dalších armád operujících na našem území. Události jsou zpracovány formou místopisných hesel a autor je záměrně nijak nehodnotí, pouze se snaží popsat, co se na daném místě stalo. Při četbě si čtenář uvědomí, že násilí, které vyvolalo nacistické Německo, neskončilo 8. května 1945, ale bohužel pokračovalo dále, byť s jinými aktéry v roli pachatelů i obětí.
Text publikace je doplněn rozsáhlým obrazovým materiálem.
Píše se rok 1866, prospektor Walter Moody při hledání zlatých nalezišť zabloudí do odlehlé komunity na západním pobřeží Nového Zélandu a připlete se do místnosti, v níž sedí dvanáct mužů. Všechny je spojuje jediná touha: vyřešit řetězec záhadných vražd, které se v okolí poslední dobou udály. Děj pohánějí děsuplné události v obskurních kulisách: je zde opiové doupě, zdrogovaná děvka, přízračná loď duchů, mrtvý opilec, ztracený poklad a mladý muž, který se beze stopy propadl pod zem. Každá další kapitola odhaluje střípek vědomostí osvětlujících, co se vlastně v nepřehledném městečku Hokitica událo. Vyprávění v austenovském oblouku střídá perspektivy a v uchvacujícím závěru dojdou všechny záhady vysvětlení.
Autorka novátorsky využívá zvěrokruhu a jeho jednotlivých znamení: každá postava odpovídá jednomu znamení, odrážejí se v ní vlastnosti danému znamení přisuzované a symbolika nebeských těles tvoří kostru vyprávění v každé kapitole věnované jednotlivým protagonistům. Výsledkem je propracovaný nebeský horoskop, v němž do sebe všechna tělesa bezchybně zapadají a směřují k řinčivému rozuzlení v hodině dvanácté.
Bohémská Paříž konce 19. století… Jessie, toužící stát se sochařkou, dostala příležitost učit se od samotného Augusta Rodina! Otevřel se jí tím nový, podivný i vzrušující svět, a především neuvěřitelná příležitost, v té době naprosto nevídaná.
Záhy poznala novou přítelkyni Camille Claudellovou, která s ní studuje v mistrově ateliéru. Spolu se vášnivě vrhly do zkoumání pařížského polosvěta. Průvodci jim byli nekonvenční umělci jako Toulouse-Lautrec, malířka a modelka Suzanne Valadon, lesbická malířka Rosa Bonheurová či Camillin bratr, básník a dramatik Paul Claudel.
Jessie se stává svědkem vzestupu a pádu skvělé Camille. Ta se během let etablovala jako vynikající sochařka, jejíž dílo se objevilo i na pařížském Salonu. Rozhodně se nevyhřívala na slunci odraženém od Rodina, propadla však zoufalé lásce ke svému učiteli. Jessie sama byla rozpolcena mezi povinností ke svému anglickému snoubenci a pokušením, které představoval svůdný umělecký kolega.
Vztah Camille a Augusta trval mnoho let, jenže sochař odmítal kvůli milence opustit svou životní partnerku. Do hry vstupily žárlivost, zrada a paranoia. Ztýraná duše a dávné tajemství přivedli Camille až do ústavu choromyslných, kde nakonec prožila třicet let života.
Tato kniha je určena všem malým i velkým čtenářům a obdivovatelům parních mašinek, lokomotiv, vláčků, drezín, lokálek, vagónků a také starých, ale přesto kouzelných časů, odehrávajících se na kolejích, malebných nádražích a samozřejmě i v železničních depech, kde všechny mašinky bydlí. Autorem knihy je Radek Adamec a spoluautorem Milan Zimmermann. Kniha je plná nádherných ilustrací akademického malíře Jiřího Bernarda.
Pohádky o nezbedných mašinkách vás přenesou do doby již dávno minulé, kdy ještě mašinky jezdily na páru a uhlí a prožívaly na kolejích spoustu neuvěřitelných dobrodružství.
Mimo jiné budete svědky toho, jak se popasují se zlým čarodějem Mourem, či vláčkem Dráčkem. Jak budou řešit módní trendy, či nové vynálezy. Dozvíte se jak vytrestají drzého čápa, nebo se s nimi podíváte do muzea historických lokomotiv, a se zubačkou dokonce až do hor. Určitě si řeknete, jak je to možné, vždyť parní mašinky, jsou přece neživé stroje, ale to se teda pěkně pletete. Naše mašinky jsou totiž pohádkové a mají kromě všelijakých budíků, táhel, ojnic a pístů také duši. Rozumí si tak nejen s moderními lokomotivami se kterými jezdí na stejných tratích, ale dokonce i s některými lidmi. Ale jen s těmi, kteří je mají opravdu rádi, a kteří si k nim, třeba i díky těmto veselým pohádkám, najdou tu správnou cestu. No, a kdyby si na vás náhodou někdy třeba trošičku houkly, nebo na vás syčely a vypouštěly při tom páru, či vám připadaly malinko nasupené, tak jim to nemějte za zlé. U parních mašinek je to totiž naprosto normální a vlastně to ani jinak neumí.
Šťastnou cestu, semafory na volno a spoustu legrace vám přeje pohádkový průvodčí Štiplístek.
Není kněz jako kněz – Zbigniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát? K čemu by vedl své děti a co je v životě nejdůležitější? Ale hlavně – jak to, že u nás nemáme natřískané kostely? Tato kniha vám odpoví na mnoho podobných otázek. Nahlédnete do soukromí jednoho pozoruhodného muže a zjistíte, jak vnímá mezilidské vztahy, život i Boha. Není vyloučeno, že vás zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí.
Strhující thriller z období druhé světové války se odehrává v roce 1940. Po pádu Francie je Londýn dnem i nocí bombardován německými vzdušnými silami a dvojitý agent zavrtaný v samém srdci britské tajné služby MI6 dostává rozkaz z Berlína, aby zavraždil Winstona Churchilla a tím zvrátil průběh války. Hitler věří, že po odstranění Churchilla Anglie uzavře s Německem mír.
Alberta Morrisona, bohatého vdovce a bývalého šéfa MI6, někdo shodí přes zábradlí před jeho londýnským bytem. Dopadne mrtvý přímo k nohám své dcery Avy, která však ve tmě nedokáže rozeznat prchajícího útočníka. Na místo činu jsou vysláni dva detektivové Scotland Yardu, inspektor Quaid a mladý detektiv konstábl Trave. Quaid je přesvědčen, že jde o jasný případ domácí rozepře, ale Trave si není tak jistý.
V kapse mrtvého se najde lístek se záhadným textem a od Morrisonovy dcery se dozvídá o podivném vzkazu, který jejího otce rozrušil. Pouze detektiv Trave a dcera zavražděného mohou celý oříšek rozlousknout a zmařit chystané spiknutí, jenže čas neúprosně běží a všechny okolnosti hrají proti nim…
Simon Tolkien sugestivně vykresluje do detailů atmosféru válečného Londýna, příběh prokládá řadou historických reálií a drží čtenáře v napětí až do poslední stránky.
Kniha mapuje téměř dvacetiletou historii nevšední hudební skupiny The Tap Tap složené z tělesně postižených studentů a absolventů Jedličkova ústavu. S lehkostí a vtipem popisuje, jak si kapela krůček po krůčku prošlápla své místo v českém šoubyznysu až ke zlomu v podobě písně Řiditel autobusu, jejíž klip má na YouTube miliony zhlédnutí.
Zábavně a výtvarně neotřele pojatá publikace dokumentuje významné akce v historii kapely a představuje jednotlivé členy, kteří vyznávají hesla jako „Sedíme si za svým“, „Jsme postižení muzikou“ nebo „Fňukat nikdy nebudem“. Čtenáři se dozvědí, jak to vypadá, když se třináct tělesně postižených, jeden autista a jeden nevidomý vydají k Mrtvému moři, co hudebníci zažili při koncertě na české ambasádě v Moskvě a proč kvůli nim zasedalo vedení pražského Dopravního podniku.
Z prodeje této knihy bude finančně podpořen Jedličkův ústav a kapela The Tap Tap.
Součástí knihy je zpěvník nejlepších písní souboru a Almanach černého humoru, sbírka nejotrlejších českých kreslených vtipů o vozíčkářích.
Schovejte si svá tajemství tam, kde je příšery nenajdou...
Desetiletá Melanie žije spolu s dalšími dětmi na vojenské základně, kde se pod přísným dohledem vzdělává. Nadprůměrně inteligentní dívka miluje staré řecké báje a její spřízněnou duší je učitelka slečna Justineauová. Zato seržanta Parkse, který hlídá děti jako dráb, nesnáší. Stejně jako doktorku Caldwellovou. Ale bez nich to asi nejde, když je základna obklopena zpustošenou krajinou, kde stejně jako ve zbytku země vládnou hladovci — kanibalistická monstra, jež při honu za lidským masem nic nezastaví. Základna je však napadena a Melanii, slečně Justineauové, seržantu Parksovi, doktorce Caldwellové a vojínu Gallagherovi se podaří utéct. Společně se vydávají na cestu do Majáku, posledního místa v Británii, které se podařilo od nákazy zachránit. Jenže budou Melanii v Majáku chtít, když ji v blízkosti lidí popadá zoufalý hlad, jaký ještě nezažila?
O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval a ani v rozhovorech s nejbližšími se ke své vězeňské zkušenosti příliš nevracel. K jejich objevení došlo až před necelými dvěma lety, kdy David Dušek začal pořádat pozůstalost svého dědečka Zdeňka Urbánka – překladatele, esejisty a celoživotního rádce a přítele Václava Havla. V jedné z krabic s písemnostmi nalezl diář s poznámkami, jejichž rukopis se nápadně podobal písmu Václava Havla. Svou domněnku se rozhodl zkonzultovat s Annou Freimanovou, která byla s Václavem Havlem v úzkém kontaktu již od 80. let, a fantastický objev byl na světě: nezpochybnitelně autentická výpověď obviněného ve vyšetřovací vazbě.
Krátce nato Dušek oslovil další tři blízké spolupracovníky Václava Havla – filozofa Martina Palouše, kanadského překladatele Paula Wilsona a diplomata a psychologa Michaela Žantovského – s prosbou o napsání esejů, které by Havlovy zápisky, nezřídka zkratkovité, pomohly rozkrýt a ozřejmit. Právě takto vznikl koncept knihy Václav Havel: Zápisky obviněného.
“Diář z jednoho z nejdramatičtějších období v Havlově životě přispívá k lepšímu chápání cíleného útoku moci na nekonformního spisovatele, jeho tehdejšího duševního rozpoložení, jeho myšlenkového i společenského okruhu a mučivého dilematu, před nějž byl postaven,” řekl spoluautor knihy, Havlův životopisec a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
Bývaly doby, a není to zas tak dávno, kdy se na těch pár knih, které občany této země udržovaly intelektuálně při životě, stávaly každý čtvrtek ráno před socialistickými knihkupectvími dlouhé fronty. To už dnes snad ani není pravda. Některé věci ale stále platí. Pořád je příjemné zajít do knihkupectví, probírat se svazky s umně upravenými obálkami, vzít knihu do ruky, otevřít ji, nasát tu směs vůní papíru, klihu a tiskařské černi a začíst se. Pořád stejně pozoruhodné je i to, co kniha dělá s lidskou představivostí. Co na rozdíl od kina nebo televize v lidské mysli vyvolává.
Napsat komentář