Velký knižní čtvrtek

Letní host

Alison Anderson

Anton Pavlovič Čechov a nevidomá lékařka Zina... Příběh o lásce, síle fantazie a ztraceném rukopisu.

Během horkého léta 1888 přijíždí rodina Čechovova strávit léto do svěží krajiny východní Ukrajiny. V sídle rodiny Lintvarjovovy se setkává mladý Anton Pavlovič s lékařkou Zinaidou. Ta vinou nemoci nedávno oslepla, přestěhovala se sem a začala si psát deník, aby uchovala vzpomínky na dřívější život. Mezi mladými lidmi začne postupně klíčit mimořádné pouto.

O více než sto let později se nečekaný objev onoho deníku stane pro Káťu Kendallovou poslední šancí na záchranu jejího londýnského nakladatelství. Zinaidino líčení nadaného mladíka nabízí hluboký vhled do života literární legendy, jakou Čechov bezesporu je, ale vyvolává i vzrušující otázku: Skutečně napsal Čechov v době jejich přátelství román, který pak zmizel?

Odpověď může změnit historii a nalezení rukopisu je výzvou pro Anu Hardingovou, překladatelku Kátina nakladatelství. Ana je stravována touhou najít ztracený román. A jak se noří hlouběji do proudu dohadů, zjišťuje, že rukopis není jediným tajemstvím skrytým na stránkách deníku. Životopisný román Letní host je inspirován skutečným přátelstvím mezi Čechovem a rodinou Lintvarjovovou. Příběh staví most přes dvě staletí, přes životy tří žen spojené objevem jednoho deníku… Zkoumá sílu umění, stejně jako složitost lásky a přátelství, a vdechne život dávno zmizelému světu.

Ach, ty Češky!

Mariusz Surosz

Významný polský novinář a znalec českého prostředí pojednává ve své nejnovější publikaci Ach, ty Češky o osmi ženách z české historie a současnosti. Na půdorysu osudů těchto slavných (a mnohdy zapomenutých) osobností – např. Věry Čáslavské, Růženy Vackové, Adiny Mandlové, Petry Šáchové ... – nám ozřejmuje širší dobové souvislosti a rozkrývá před námi dějiny našeho národa z perspektivy, která o nás vypovídá více, než si sami myslíme. Ach, ty Češky! jsou mistrovským dílem o naší národní povaze, našich komplexech i obrovské síle, zkrátka pestrou mozaikou českých dějin.

Ve světle nebo ve stínu

Lawrence Block

Povídková antologie, v níž ožívají obrazy amerického malíře Edwarda Hoppera Patnáct světoznámých prozaiků se nechalo inspirovat dílem Edwarda Hoppera a na jeho motivy napsali každý svůj originální příběh. Další připojila Gail Levinová, kunsthistorička a známá odbornice na Hopperovo dílo. Poslední přidal Lawrence Block, autor více než padesáti bestsellerů, který rovněž povídky sestavil do této antologie. Každá ze sedmnácti povídek je uvedena barevnou reprodukcí obrazu, z něhož spisovatel čerpal. Vyprávění se ujali mistři pera a autoři bestsellerů z různých žánrů. Nechybějí ani takoví velikáni, jakými jsou Stephen King, Lee Child či Joyce Carol Oatesová. K nim se přidala i řada dalších, například Michael Connelly, Megan Abbottová, Justin Scott (nazývaný „Dickem Francisem jachtingu“) či mistr detektivního thrilleru Jeffery Deaver. Můžete se těšit na širokou škálu žánrů, od hororu, přes detektivku až po povídky tajemné, fantastické či romantické. Obrazy amerického realistického malíře Edwarda Hoppera jsou plné osobitého kouzla a nejen milovníky umění vybízejí k objevování příběhů v nich ukrytých. Díváme se na ně a jsme vtahováni do jejich světa. Co všechno se za nimi skrývá?

Múza

Jessie Burton

Strhující příběh dvou žen plný záhad a zvratů se odehrává v Anglii šedesátých let dvacátého století a ve Španělsku koncem třicátých let. Do Londýna přijíždí Odelle, mladá absolventka univerzity na Trinidadu. Píše básně, ale musí prodávat boty. Má pocit, že štěstí jí konečně začíná přát, když získá místo písařky v galerii a seznámí se s mužem, jemuž matka odkázala pozoruhodný obraz – pravděpodobně mistrovské dílo španělského malíře Isaaca Roblese. Kolem obrazu houstne spleť záhad a klamů, takže Odelle brzy neví, komu může věřit a co je pravda. Klíč k ní se ztrácí někde v bouřlivých časech těsně před občanskou válkou ve Španělsku, kde v chudé vesnici spolu s rodiči tráví léto nadaná Olive, dcera vídeňského obchodníka s obrazy, a odkud pochází Isaac Robles, který se chce slávou vyrovnat Picassovi. Jedinečný dramatický příběh o ctižádosti, lásce a touze lidí více či méně talentovaných i o tom, jak naše životy nutně utváří doba, do níž jsme se narodili.

Kniha zrcadel

Eugen Ovidiu Chirovici

Pravda jednoho je lží druhého. Významný literární agent Peter Katz obdrží nedokončený rukopis nazvaný Kniha zrcadel a je z něj nadšený. Autor knihy Richard Flynn popisuje svá studia na Princetonské univerzitě koncem osmdesátých let a svůj vztah se studentkou psychologie Laurou, chráněnkou slavného profesora Josepha Wiedera. Jedné noci těsně před Vánoci roku 1987 byl Wieder ve svém domě brutálně zavražděn, ale jeho smrt se nikdy neobjasnila. Peter Katz je přesvědčený o tom, že kompletní rukopis odhalí, kdo před pětadvaceti lety čin spáchal. Jenže chybí konec! Katz začne po autorovi a zbytku rukopisu pátrat, ale zjistí, že Flynn umírá v nemocnici a rukopis není k nalezení. Odhodlaný přijít vraždě na kloub předá případ svému kamarádovi, investigativnímu novináři Johnu Kellerovi, aby se pokusil rekonstruovat tehdejší události. Jenže cizí vzpomínky jsou nebezpečné a některé by možná měly raději zůstat pohřbené.

Každý má svou lajnu

Petra Dvořáková

O florbalu, prvních láskách a ceně vítězství. Ne každý gól znamená výhru. Ne všechno je takové, jak se na první pohled jeví. Sourozence Adama a Kateřinu pojí s ostatními nejen život na malém městě, společná škola a přátelství, ale především florbal. Trénují několikrát týdně a doufají ve vítězství v Krajském poháru. Jak uspět ve sportu však zdaleka není jejich jedinou starostí. Doma to houstne, rodiče se hádají a Richardova parta volí stále drsnější praktiky. Stane se Eliška Adamovou holkou, nebo jen pomáhá Richardovým gorilám v jejich neférovém jednání? Může Richardův otec koupit jeho týmu výhru? V čem všem má prsty malá Váva? A kdo dá vítězný gól? Zahrajte si s nimi florbal a zažijete mnohem víc než jedno florbalové vítězství.

Apollinaire / Život umělecké Paříže

Julia Hartwigová

Tato kniha o uměleckém životě bohémské Paříže počátku minulého století nedává nahlédnout pouze do života Guillauma Apollinaira – básníka s naprosto novou imaginací a převratnou poetickou vizí – ale propojuje jeho příběh s osudy řady literátů, malířů a dalších umělců, kteří tvořili okruh jeho nejbližších známých. Před očima se zde čtenáři rozvíjejí životní osudy tak notoricky známých osobností jako Pablo Picasso, Georges Braque, Alfred Jarry či Henri Rousseau. Ústřední postavou je zde přesto proslulý básník, jehož dílo se promítlo do tvorby několika generací autorů a i k nám pronikly jeho překlady velmi rychle – známá báseň Pásmo hned krátce po první světové válce, tedy záhy po svém vzniku. Není bez zajímavosti, že Apollinaire počátkem minulého století navštívil Prahu, což v jeho díle zanechalo stopy nejen v samotném Pásmu, ale například i v povídce Pražský chodec. Příběh tohoto francouzského básníka s polskými kořeny – občanským jménem byl Kostrowicki – zde autorka rozhodně nepředkládá jako sérii suchých faktů, ale čtivě nám zprostředkovává pohled do životem tepající metropole uměleckého světa.

Marie a Magdalény

Lenka Horňáková Civade

Magdaléna, Libuše, Eva… jedna rodová linie a stejný osud: všechny vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino dětství, rámované kolektivizací, končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A jedna po druhé svým osobitým způsobem vypráví o lásce, o naději, o světle v temnotách a o vnitřním zdroji síly, která každé z nich umožní nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie. A jedna po druhé vypráví i o Marii, jejich matce, babičce a prababičce, která jako archetypální ženské božstvo onu sílu opatruje a šíří. Lenka Horňáková-Civade pevným, a přitom křehkým, průzračným a zpěvným stylem prostřednictvím svých hrdinek vystavěla rodinnou ságu, příběh jedné rodiny, navzdory tragickým okolnostem velmi prostý, navzdory velké historii velmi všední a navzdory obyčejnosti velmi silný.

Čas mého života

Jerome Klapka Jerome

Autobiografie z pera autora Tří mužů ve člunu a na toulkách, kterou Jerome K. Jerome vydal v roce 1926, pouhý rok před svou smrtí. Svým typickým duchaplným, výstižným stylem a zároveň bez servítků se vrací do krásných i krušných časů svého dětství a dospívání, k rodičům a smutku z jejich ztráty. Vzpomínky na chudobu a výchovu ve viktoriánské Anglii a v poměrně vypjatém náboženském duchu střídají historky o prvních krocích ke spisovatelské slávě, následných úspěších i potížích s kritikou, divadlem a tehdejšími nepříliš přívětivými zákonitostmi nakladatelského světa. Komentáře neujdou ani autorovi slavní kolegové, Amerika a cesty po Evropě, které si mohl dovolit, když konečně prorazil, a které ho poté inspirovaly k dalším dílům. Důležitým milníkem v Jeromově životě byla i první světová válka a jeho působení coby řidiče sanitky a laického zdravotníka, s níž poté souvisí i jeho úvahy o životě, víře a morálních postojích. Českým čtenářům, kteří zatím Jeroma K. Jeroma znají převážně jen jako slavné jméno, nabízí tato kniha pohled do časů a života vskutku pozoruhodného člověka.

55 minut mezi životem a smrtí

Jozef Kollár

Emigrovat z Československé socialistické republiky na Západ bylo snem snad každého normálního člověka v nenormálním systému, který komunistická strana udržovala v zemi od „vítězného února“ roku 1948 až do listopadové revoluce v roce 1989. Z železné klece se dalo uniknout několika způsoby, ale ani jeden nebyl bez rizika. Získat cestovní doložku od policie nebylo snadné, a pokud se o ni ucházela celá rodina, většinou neuspěla. Kdo chtěl odejít stůj co stůj, musel hranice překročit ilegálně. Tito odvážní cestovatelé se nejčastěji uchylovali do útrob osobních i nákladních aut, různých plavidel nebo vlaků. Někteří se snažili přeplavat řeky Dunaj, Moravu nebo Dyji, jiní přestřihli ostnatý drát nebo podkopali zeď. Byli i tací, kteří k proražení hraničních závor použili autobus, tatrovku nebo autojeřáb. Bohužel mnoho pokusů skončilo tragicky. Zvláštní skupinu uprchlíků tvořili technicky mimořádně zdatní jedinci. K těmto dobyvatelům železné opony patří slavný cyklistický závodník Robert Hutyra s horkovzdušným balonem, Vladimír Beneš s vlastnoručně vyrobeným tankem, Ivo Žďárský s motorovým rogalem, konstruktér vrtulníků František Lacnak anebo vynálezce akvaskútru Němec Bert Boettgner. Všechny tyto muže a mnoho dalších spojovala kromě zručnosti a touhy po svobodě také víra, že na Západě uplatní své nevšední schopnosti způsobem, jakým doma nemohli.

Ďábel v bílém městě

Erik Larson

Ďábel v bílém městě, kritiky oceňovaný bestseller, je beletrizovaná literatura faktu o skutečném příběhu masového vraha H. H. Holmese, amerického Jacka Rozparovače, který roku 1893 v Chicagu za Světové kolumbovské výstavy zavraždil desítky, možná až stovky žen ve svém speciálně zkronstruovaném domě, obrovském bludišti plném mučíren, propadlišť, piteven a slepých uliček. Vrah, který měl ve svém doupěti dokonce i plynovou komoru, byl nakonec usvědčen a poslán na šibenici.

Stockholm: Přísně tajné

Hanna Lindberg

Stockholm - Přísně tajné je napínavý příběh o honbě za uznáním a láskou v současném Stockholmu, který se okamžitě po svém vydání stal bestsellerem ve Švédsku, Německu, Itálii a dalších zemích. Odehrává se v prostředí luxusních klubů, v atmosféře upadající slávy prestižních magazínů a klade čtenářům otázku: Komu vlastně můžeme věřit, hrajeme-li hru, ve které neplatí žádná pravidla? Jeho hlavní hrdinkou je mladá novinářka Solveig Berg. Kvůli osudové chybě přišla o práci a její okolí s ní nechce mít nic společného. Prázdnota a osamělost probudí k životu temné vzpomínky a Solveig je ochotna udělat doslova cokoli, aby se vrátila zpět na výsluní. Lennie Lee vydává úspěšný pánský časopis, žije v přepychovém bytě na té správné adrese a neustále je obklopen krásnými ženami. Ale najednou se něco stane. Prodeje prudce klesají, přátelé se od něho odvrací. Situace se zdá bezvýchodná, když Lennie dostane nabídku uspořádat pro vlivného podnikatele bombastickou oslavu. Odměna je dostatečná, aby vyřešila všechny jeho problémy – pokud ovšem Lennie přežije. Když je slavná modelka a bloggerka Jennifer Leone nalezena mrtvá, cesty Solveig a Lennieho se zkříží a kolotoč nebezpečných a bizarních vražd a událostí se začíná roztáčet.

Skleněný zámek

Jeannette Walls

Příběh čtyř dětí, které vyrůstají v nekonformní rodině v USA 60. let – otec, pokud je střízlivý, učí děti fyziku, geologii, ale hlavně umí skvěle vyprávět neuvěřitelné příběhy a podněcuje jejich fantazii. Někdy však vykradl samoobsluhu a pár dnů se doma neukázal. Matka, umělkyně, která namísto toho, aby 15 minut svého času obětovala na přípravu jídla, raději jde namalovat obraz. Proto se děti musí protloukat životem samy. Tento životopisný příběh ale vyniká tím, jak autorka líčí své rodiče s nesmírnou láskou a pochopením, přestože celé dětství prožila v chudobě a úzkostech, co s nimi bude. Ne náhodou se kniha po svém vydání držela tři roky na nejvyšších příčkách bestsellerových žebříčků New York Times a nyní se začíná natáčet podle tohoto příběhu film s Woodym Harelsonem, Naomi Watts a oscarovou Brie Larsson.

Můj dědeček by mě popravil

Nikola Sellmair, Jennifer Teege

„Jsem vnučka Amona Götha, muže, který postřílel stovky lidí – a protože jsem černá, podle něj podřadné rasy, nejspíš by zabil i mě…,“ říká Jennifer Teegeová. Její život se odhalením rodinného tajemství obrátil vzhůru nohama. V osmatřiceti objevila na fotografii v knize svou matku a dědečka. Tento objev nadobro roztříštil Jennifeřinu identitu i představu o sobě samé. Do té doby znala Amona Götha jen ze slavného filmu Schindlerův seznam a měl pro ni tvář herce Ralpha Fiennese, stejně jako pro miliony lidí po celém světě. Brutální velitel koncentračního tábora Plaszow, Schindlerův kumpán v pitkách, ale současně jeho naprostý protiklad. Göth zabil tisíce nevinných lidí, s potěšením je vlastnoručně střílel nebo na ně štval psy. V roce 1946 za to skončil na šibenici. Jeho životní družkou byla Ruth Irene Kalderová, Jennifeřina babička, která se v táboře mimo jiné o jeho psy starala. Roku 1983 spáchala sebevraždu. Jennifeřina matka byla Němka, otec Nigerijec, ale matka ji brzy po narození odložila do ústavu, kde Jennifer zůstala do sedmi let. Od té doby vyrůstala u adoptivních rodičů. Poté, co je Jennifer konfrontována s temnou rodinnou minulostí, nevidí jinou cestu než zpátky do minulosti. Pustí se do pátrání a nakonec se setká i se svou matkou. V doprovodu novinářky Nikoly Sellmairové rozkrývá rodinnou historii, navštěvují místa, kde se vše odehrálo. Vydají se do Polska i Izraele. Jennifer si brzy uvědomí, že každý krok vede od původního zděšení a znechucení směrem ke znovuzískání svobody.

Krkonoše. Karkonosze. Riesengebirge.

Petr Bergmann

Kniha představuje přes 150 mnohdy unikátních grafik z let 1740 - 1900, které ve své většině nebyly od doby svého vzniku již nikdy publikovány ani reprodukovány. Rytiny a litografie pochází ze sbírky autora knihy Petra Bergmanna, uměleckého producenta, sběratele map a místopisné grafiky a regionálního písmáka, žijícího od roku 2000 na Broumovsku. Soubor zahrnuje lokality od západního cípu Krkonoš počínaje Harrachovem a Novým Světem, až po Žacléř a Trutnov na východě, českou i slezskou stranu Krkonoš, včetně Broumovského výběžku s Adršpachem a Teplickými skalami až po kladskou Hejšovinu, jak bylo pohoří Krkonoš - Riesengebirge v minulosti vnímáno. Publikace vznikla ve spolupráci s fotografem Janem Hrdým, který doplní historické pohledy na přírodní scenérie, první krkonošské boudy a na města a obce Krakonošova revíru současnými fotografiemi dokumentujícími vývoj zobrazovaných míst. Na vyobrazeních předních vedutistů Krkonoš, tedy Antona Balzera, Johanna P. Veitha, Friedricha B. Wernera, Michaela Rentze, Friedricha A. Tittela, Carla T. Mattise, Theodora Sachse, Georga W. Arldta, Theodora Blatterbauera, Ludwiga A. Richtera, Gustava Täuberta, Julia Mařáka, Karla Liebschera, Karla Kořistky a mnohých dalších jsou zachyceny notoricky známé pohledy, ale i méně známé a nebo dnes již nepřístupné výhledy na jedinečná horská panoramata, případně zaniklé či zcela změněné krkonošské boudy a podobně. Fotografie Jana Hrdého nabídnou citlivou formou zajímavé srovnání a umožní přehlédnout vývoj našeho nejvyššího a nejrozsáhlejšího pohoří a jeho osídlení v průběhu posledních tří století.