Autor předkládá sepsané zločiny tak, jak je v dané době i chvíli viděl, prožíval a cítil – a to z naprosto neobvyklého zorného úhlu. Z úhlu pohledu člena pátracího oddělení někdejší Federální kriminální ústředny (později Ústředny federální kriminální policie). Shodou okolností se v rámci svého služebního zařazení stal i „hlasatelem špatných zpráv“ a oslovoval miliony diváků televize, posluchačů rozhlasu a čtenářů novin a časopisů a žádal je jménem kriminální služby o spolupráci při odhalování zločinů. Mnohé z nich byly díky pomoci občanů skutečně objasněny.