Statek

Statek číslo 5 drželi Brázdilové skoro sto let, od roku 1786 do konce 19. století. Ve 20. století ho už obyvali nájemníci. Od roku 1930 v něm měl kovárnu František Blažek.

Roku 1786 tu hospodařil sedlák Antonín Brázdil. V lednu 1788 se oženil Matěj Brázdil, syn zemřelého sedláka Františka, a do roku 1806 měl šest dětí. Jeho syn Jan je na indikační skice z roku 1829 zapsaný jako „Brazdil Johann N. 5“. Se ženou Barborou Daňkovou měl děti v letech 1815–1833.

Janův syn Antonín (*1824) se oženil s Františkou, dcerou čtvrtláníka Václava Šišky ze Sulimova. Z osmi dětí narozených v letech 1848–1861 jich většina zemřela v dětství. V roce 1874 statek vyhořel spolu se sousedními domy. Roku 1880 je jako „majitel 1/2 lánu“ zapsaný syn Jan (*1852). V roce 1900 už tu žila jen výměnkářka Františka Brázdilová. Roku 1921 bydlelo v domě 13 lidí, většinou v nájmu, mezi nimi učitelka bělovské školy.

Veronika, vdova po Matěji Brázdilovi, zemřela na čp. 5 roku 1835. Janova žena Barbora zemřela 21. 6. 1841 a sám Jan Brázdil zemřel jako výměnkář 25. 11. 1846 na souchotiny.

Antonínu Brázdilovi zemřel na Boží hod 1852 půlroční syn Antonín na záškrt a v únoru 1855 osmidenní dcera Kristina.

Roku 1872 zemřela jedenáctiletá Filomena, dcera pololáníka Antonína Brázdila a Františky Peškové z Těšan(?).

Nejstarší matrika zemřelých (1769–1819) zapisuje na čp. 5 v letech 1774–1776 domkáře Jana Železníka, kterému zemřely tři děti. Od 80. let tu hospodařili Brázdilové, nejdřív Antonín, pak Matěj. Matějův syn Antonín zemřel 19. 5. 1810 na nervovou horečku (tyfus) ve 20 letech. Dva mladší sourozenci zemřeli roku 1808 a 1809.

Nejstarší matrika pokřtěných (1769–1783) zapisuje domkáři Janu Železníkovi a jeho ženě Kateřině děti Františka (1771), Teklu (1773) a dalšího Františka (1775). Roku 1779 se tu narodila dcera čeledína Jana Vrány.