Bělov V letech 1769–1880 zapsal farář v Bělově 1 248 úmrtí, průměrně 11 za rok. Nejhorší byl rok 1866: cholera vzala 38 lidí a celkem zemřelo 51 obyvatel.
Děti
Skoro čtyři z deseti zemřelých nedožili dvou let. Víc než polovina zemřelých byly děti do deseti let. Nejčastější příčiny u nich byly křeče, slabost po porodu, psotník a kašel. Některým rodinám zemřelo deset i více dětí, například Galatíkům na čp. 3 nebo Novotným na čp. 6.
Neštovice a spalničky
Neštovice se vracely každých několik let: 1788, 1791, 1794, 1798, 1800, 1808, 1812 a ještě 1873. Nejhůř to bylo roku 1808, kdy na ně zemřelo 17 dětí. Spalničky (německy Rötheln) přišly v letech 1814, 1819, 1825 a 1828. Roku 1819 tak zemřeli dva synové Antonína Polišenského z čp. 28 během dvou dnů.
Tyfus a cholera
V letech 1809–1811 řádila nervová horečka, nejspíš tyfus. Zemřeli na ni hlavně dospělí, třeba dvacetiletý Antonín Brázdil z čp. 5 nebo domkář Petr Polišenský. Cholera se v Bělově poprvé objevila roku 1855 (6 mrtvých). Podruhé přišla v srpnu a září 1866, v roce prusko-rakouské války, a zabila 38 lidí. Nejvíc zasáhla domy čp. 17, 18, 19 a 28.
Řeka Morava
Morava byla blízko a brala hlavně děti. Utonuli v ní devítiletý Bartoloměj Matloch (1778), čtrnáctiletý Jan Brázdil (1779), dvanáctiletý chlapec ze Sulimova (1793), čtyřletý syn pastýře Kapšíka (1795) a Jiří Juřík (1816). Roku 1862 utonul i obecní kovář Theodor Kafka. V letech 1867 a 1876 našli v řece u Bělova mrtvé tělo dítěte a neznámého muže.
Vojáci v obci
Od roku 1779 do roku 1817 zapisují matriky v Bělově vojáky a vysloužilé invalidy s rodinami. Nejčastěji šlo o muže Mitrovského pluku.
| Doloženo | Jméno | Pluk | Čp. |
|---|---|---|---|
| 1779 | Jiří Gaš(?) | císařský pěší pluk | 17 |
| 1784–1787 | Pavel Jäger | Colloredův, pak Mitrovského | 3, 10 |
| 1789–1797 | Josef Ezmuch(?) | Mitrovského | 22 |
| 1790 | Jiří Kaprál(?) | Mitrovského | 11 |
| 1794 | Tomáš Kubelka(?) | Mitrovského | 37 |
| před 1803 | František Zábral | Mitrovského | 44 |
| 1806–1808 | kaprál Josef Hoří(?) | Mitrovského | 20 |
| † 1806 | Jan Šigner(?), invalida | Mitrovského | 25 |
| † 1812 | František Novák, invalida | – | 2 |
| 1812–1813 | Josef Novotný | pěší pluk Kaiser | 19 |
| † 1817 | Josef Mika(?), invalida | – | 116(?) |
Ze starých novin (1865–1913)
Regionální noviny zachytily z Bělova hlavně neštěstí, pohromy a obecní záležitosti.
- 1873. Obce Kvasice, Střížovice, Bělov, Silimov a Karolinov poslaly císaři petici proti změně volebního řádu. Zemský výbor schválil rozdělení obecních pastvisk v Bělově, o které od roku 1870 usilovali domkáři.
- 1874. Po požáru žádala obec zemský sněm o podporu pro pohořelé.
- 1881. V lednu byla na Kopánkách nalezena ve svém bytě zavražděná a oloupená domkařka; jméno je v novinách špatně čitelné (Píjalová?). Vrah se nenašel.
- 1889. Silnice z Kvasic do Bělova byla zařazena mezi okresní silnice II. třídy.
- 1891. Průtrž mračen a krupobití v noci na 8. června způsobily v Bělově škodu 14 060 zlatých.
- 1900. Dne 1. května se nad obcí utrhl mrak. Pole u Moravy, asi třetina nejlepší půdy, byla zničena, z kopců voda smyla ornici i se zasetým semenem a v nížinách nechala náplavy až půl metru vysoké.
- 1906. Listonoš z Kvasic začal do Bělova chodit šestkrát týdně místo třikrát.
- 1913. Okres zadal stavbu silnice z Bělova do Žlutavy, dlouhé 987 metrů, za 27 729 korun.
Pramen: Moravská orlice, Našinec, Lidové noviny, Národní listy a Brněnské noviny v Digitální knihovně MZK.