Nejstarší zápisy 1695–1768

Nejstarší bělovské rody jsou doloženy už na konci 17. století. Křestní matriky Kvasic z let 1695–1768 zapisují z Bělova přes 400 křtů. Čísla domů v ní ještě nejsou, ta se zavedla až kolem roku 1770.

Od roku 1753 matrika uvádí i stav otce: sedlák, zahradník, podruh, krejčí, pastýř. Bělované byli často kmotry v Nové Dědině, Kvasicích a Sulimově. Část jmen je ve starém písmu nejistá a čeká na ověření.

Léta 1757–1765

Za těchto devět let je v matrice 106 křtů bělovských dětí a dalších 31 zápisů, kde jsou Bělované kmotry. Od roku 1761 písař píše čitelněji a u matky uvádí i rodné jméno.

• Kovárna. Roku 1760 je jako kovář doložen Václav Kratochvíla, roku 1764 Pavel Kratochvíla. Roku 1765 je Pavlova matka Alžběta zapsána jako vdova. Kovárna Kratochvílů tedy fungovala už před rokem 1770.
• Přecechtělové. Josef Přecechtěl je roku 1760 podruhem v Nové Dědině, roku 1763 už žije v Bělově, kde se mu narodil syn Pavel. Jan Přecechtěl je v letech 1761–1765 podruhem v Nové Dědině a Sulimově.
• Nová jména. Poprvé se objevují Chovanec (1761), Ryzák, Vojtek, Čujzal, Hora a Kostelanský, většinou jako podruzi.
• Přezdívky. Jan Mika je roku 1758 zapsán „jinak Hrouzek“. Jména se v té době teprve ustalovala.
• Smutné zápisy. Martin Novotný zemřel roku 1764 dřív, než se mu narodila dcera Anna.

Léta 1766–1768

Za tři roky je v matrice 61 křtů bělovských dětí.

• Přecechtělové. Josef Přecechtěl, roku 1763 v Bělově, žije roku 1766 v Sulimově a roku 1768 je ovčákem v Nové Dědině. Jan Přecechtěl měl za ženu Annu Křížkovou z Bařic.
• Kovárna. Roku 1768 je kovářem stále Pavel Kratochvíla. Podruhem je tehdy i Václav Kratochvíla se ženou Annou, pozdější kovář v čp. 44.
• Nová jména. Poprvé Železník (Jan Železník, sedlák, 1768), dále Vičík, Čupal, Spáček, Vašina a Žabička.
• Smutné zápisy. Podruh Martin Hora zemřel roku 1768 před narozením syna Václava.

Nejstarší léta 1695–1728

Starší kniha křtů začíná rokem 1695. V Bělově tehdy žilo jen několik rodin a většina jejich příjmení se později ztratila. Písmo je těžko čitelné, jména s otazníkem jsou nejistá.

• Novotní. Jíra Novotný se ženou Annou je doložen už roku 1695. Novotní jsou v Bělově i v dalších letech nejčastějšími kmotry. Jan Novotný se ženou Annou křtí syna Jana roku 1701.
• Přecechtělové. Roku 1696 se v Kvasicích Pavlu Přecechtělovi a Kateřině narodil syn Martin. Je to zatím nejstarší zmínka o tomto rodu v kvasické farnosti. Podle rodinného rodokmenu žil Pavel Přecechtěl už kolem roku 1610 v Bařicích.
• Další rody. Drštiak (Martin, Ondřej), Hradil, Dobšík, Bartoník (1697, 1703), Weiser (později v Nové Vsi), Mihálek, Kluček?, Vrbecký, Mišík, Wegerka?, Kopecký?, Hrozal?, Košťál (psáno Kostialík, 1710–1728), Albrecht, Doskočil, Vojtek, Šrámek, Mika, Provazník, Lojzík a Valach (psáno Volach, 1711).
• Vojáčkovi. Roku 1705 se vdala Anna, dcera zemřelého Jana Vojáčka z Bělova, takže Vojáčkovi tu žili už v 17. století. Martin Vojáček se ženou Annou je doložen v letech 1703, 1707 a 1714. Narodili se jim synové Josef a Jiřík.
• Rychtář? Roku 1707 je u Václava Výky snad uvedeno „rychtář“. Výka se ženou Lídou křtí v Bělově děti v letech 1707–1726, celkem sedm. Byl by to nejstarší známý bělovský rychtář. Čeká na ověření.
• Smýkalovi. Václav Smýkal a Maryna křtí v Bělově děti v letech 1707–1720, nejdříve s kmotry Kytkovými z Kvasic. Už roku 1695 je Tomáš Smýkal z Bělova svědkem na svatbách.
• Novotní. Mikuláš Novotný z Bělova je kmotrem už roku 1709 a 1710. Jemu a Anně se narodili Anna (1711), Jiřík (1714), Mikuláš (1717), Jan (1720), Pavel (1723) a Maryna (1726). Mikuláš byl také nejčastějším kmotrem sousedům.
• Polišenští. Roku 1723 křtí v Bělově Jan Polišenský a Apolena syna Tomáše. Je to nejstarší doklad rodu v Bělově, o 7 let starší, než jsme znali.
• Brázdilové. Roku 1718 křtí v Bělově Pavel Brázdil a Rozyna syna Josefa, roku 1723 a 1725 Pavel Brázdil a Kateřina syny Václava a Martina. Je to nejstarší doklad rodu Brázdilů v Bělově, o 13 let starší, než jsme znali.
• Matlochovi. Roku 1701 se Jiřík Matlocha (písař psal Matloša), syn zemřelého Matouše, oženil s Marynou, dcerou Bartoně Hradila z Bělova. Manželé pak křtili děti v letech 1703–1717. Matlochovi tu tedy žili o 35 let dřív, než jsme znali.
• Štěbrové. Jan Štěbra (psáno Štibra) a Alžběta křtí v Bělově děti Apolenu (1712), Magdalenu (1714), Marynu (1717), Martina (1720) a Jiřího (1723). V letech 1714–1717 je Jan Štěbra často kmotrem sousedům. Další Jan Štěbra se ženou Annou žil v Kvasicích a Střížovicích. Je to o 35 let starší doklad rodu, než jsme znali.
• Horové. Martin Hora se ženou Annou je zapsán v letech 1705, 1708 a 1712 v Nové Vsi, roku 1710 v Bělově. Rodina se mezi sousedními vesnicemi stěhovala, nebo písař místa zaměňoval.
• Panství. V září 1710 je na kvasickém zámku pokřtěna dcera z rodu Rottalů (jméno otce čteno jako Jan Lorenc?). Rottalové tehdy vlastnili kvasické panství, kam Bělov patřil.
• Dvojčata. Roku 1717 se Ondřeji Drštiakovi a Maryně narodila dvojčata Anna a Kateřina, roku 1718 Jírovi Mihalovi a Anně dvojčata Anna a Veruna a roku 1725 dalšímu bělovskému páru dvojčata Brigita a Maryna.
• Košťálové. Písař psal Kostialík nebo Kostial. V letech 1710–1728 žilo v Bělově několik rodin Košťálů (Pavel, Václav, Jíra, Kristián, Ondřej) a často si byli navzájem kmotry.
• Sňatky. Kniha obsahuje i sňatky, psané česky. Hned v lednu 1695 se oženil Matěj Hradil z Bělova a Martin Tomaštík? z Bělova si vzal Alžbětu Nevrzalovou? také z Bělova. Za svědky jim byli Tomáš Smýkal, Jiřík Novotný a Bartoň Hradil, všichni z Bělova. Smýkalové tak byli v Bělově už roku 1695. Sňatky jsou přečtené do srpna 1728.
• Příchod Štěbrů. Roku 1710 si Jan Štěbra, vdovec snad z Trávníka, vzal Alžbětu, dceru zemřelého Jíry Novotného z Bělova. Nejspíš tak se Štěbrové do Bělova dostali. Od roku 1714 jsou Jan a později Ondřej Štěbra častými svědky na svatbách. Roku 1721 se vdala Kristýna, dcera Jana Štěbry.
• Hradilovi. Bartoloměj Hradil vdal dcery v letech 1701, 1704 a 1714. Jeho syn Josef se roku 1723 oženil s Annou, vdovou po Jírovi Michalovi.
• Michalovi. V zimě 1722–1723 se v Bělově slavilo pět svateb za sebou. Vdaly se Rozyna a Alžběta Michalovy a oženil se Václav, syn Jana Michala.
• Smýkalové. Roku 1725 si Tomáš, syn zemřelého Tomáše Smýkala, vzal Marynu, dceru zemřelého Jíry Albrechta. Martin Smýkal se znovu oženil roku 1727.
• Další jména ze svateb. Václav Wegerka zemřel před rokem 1715 a jeho vdova Rozyna se znovu vdala. Václav Dobšík se jako vdovec znovu oženil roku 1717. Pavel Brázdil žil v Bělově v letech 1720–1722, Jakub Brázdil z Lubné byl svědkem už roku 1717. Dále Martin Cimbál (1720–1723), Jan a Martin Mika (1720–1727), Jan Košťál (1721), Jíra Polišenský (1723) a Pavel Polišenský (1726). Jíra Vajgl (psáno Swaygl) byl častým svědkem v letech 1723–1728, roku 1728 se oženil jeho syn Martin.
• Nečitelná místa. Některé stránky sňatků jsou vybledlé (snímky 155, 168, 170, 171, 173 a 179). Jména s otazníkem čekají na ověření.
• Celá kniha. Křty z let 1695–1728 jsou přečtené celé. Spolu s knihou 8053 tak máme bělovské křty od roku 1695 do roku 1768 bez mezery.
• Nový farář. Od 20. července 1724 vede kvasickou matriku administrátor Jan Josef Kotařík. Zápis o tom je přímo v knize.
• Psaní. V letech 1698–1699 farář psal zápisy latinsky jako souvislý text, jinak do tabulky se sloupcem obce („Bielowa“).

Zdroj: MZA, Matriky, Kvasice, kniha 8052 (1695–1728), snímky 2–137 (křty) a 138–182 (sňatky), a kniha 8053 (1729–1768), snímky 6–188.