Bělov Nejstarší listina o Bělově ve sbírce je z roku 1570. Majitelů domů se týká hlavně mapa z roku 1829 a protokol z roku 1820.
| Rok | Pramen | Co říká o lidech a domech |
|---|---|---|
| 1570 | Listina Václava z Ludanic (opis, česky) | bělovským poddaným dává 3 louky do dědičného užívání; počátek pozdějších sporů se Žlutavou |
| 1689 | Listina městečka Kvasice | narovnání mezí Bělova a Žlutavy o pastvu dobytka |
| 1820 | Protokol o vyměření pozemků, 14. 5. 1820 | pečeť obce Bělov a podpisy rychtáře a konšelů: Jiří Boháč, Jan Galatík, Matěj Brázdil, Antonín Matloch, František Brázdil, Jiří Novotný, Josef Štěbra (čtení jmen částečně nejisté) |
| 1829 | Indikační skica stabilního katastru | majitelé všech polí a domů s čísly popisnými (43 čp. přečteno) |
| 1878 | Popis hranic, úprava hranice se Žlutavou | Tomáš Chovanec čp. 35, Jan Tkalčík čp. 62, vdova Vojáčková čp. 64, Vincenc Novotný čp. 19 |
Mapa 1829 opravila tři dřívější čtení: na čp. 7 byl domkář Jan Smýkal (Kočařovi), na čp. 33 Jan Štěbra a na čp. 36 Fabián Kučírek.
Oddací matriky opravily další tři čtení: na čp. 7 žil Jáchym Kočara a po něm zeť Jan Menša, na čp. 16 sedlák Martin Stěbra (ne Kubín) a na čp. 26 rod Regentů (v matrice roku 1834 psáno „Argent“). Sňatky z let 1862–1871 to potvrzují: Františka (1862) a Vincencie (1867) jsou dcery Martina Stěbry z čp. 16, Petronila (1871) dcera Františka Regenta z čp. 26.
Pečetidlo obce se zachovalo a na panelu „Bělov v roce 1829“ (Tomáš Pjevič, 2023) je mapa podrobně zpracovaná. Práva k použití jsou zakoupená a schválená, takže obojí půjde do knihy jako obrazové přílohy.