Nejstarší prameny z vlastního archivu

Nejstarší listina o Bělově ve sbírce je z roku 1570. Majitelů domů se týká hlavně mapa z roku 1829 a protokol z roku 1820.

Rok Pramen Co říká o lidech a domech
1570 Listina Václava z Ludanic (opis, česky) bělovským poddaným dává 3 louky do dědičného užívání; počátek pozdějších sporů se Žlutavou
1689 Listina městečka Kvasice narovnání mezí Bělova a Žlutavy o pastvu dobytka
1820 Protokol o vyměření pozemků, 14. 5. 1820 pečeť obce Bělov a podpisy rychtáře a konšelů: Jiří Boháč, Jan Galatík, Matěj Brázdil, Antonín Matloch, František Brázdil, Jiří Novotný, Josef Štěbra (čtení jmen částečně nejisté)
1829 Indikační skica stabilního katastru majitelé všech polí a domů s čísly popisnými (43 čp. přečteno)
1878 Popis hranic, úprava hranice se Žlutavou Tomáš Chovanec čp. 35, Jan Tkalčík čp. 62, vdova Vojáčková čp. 64, Vincenc Novotný čp. 19

Mapa 1829 opravila tři dřívější čtení: na čp. 7 byl domkář Jan Smýkal (Kočařovi), na čp. 33 Jan Štěbra a na čp. 36 Fabián Kučírek.

Oddací matriky opravily další tři čtení: na čp. 7 žil Jáchym Kočara a po něm zeť Jan Menša, na čp. 16 sedlák Martin Stěbra (ne Kubín) a na čp. 26 rod Regentů (v matrice roku 1834 psáno „Argent“). Sňatky z let 1862–1871 to potvrzují: Františka (1862) a Vincencie (1867) jsou dcery Martina Stěbry z čp. 16, Petronila (1871) dcera Františka Regenta z čp. 26.

Pečetidlo obce se zachovalo a na panelu „Bělov v roce 1829“ (Tomáš Pjevič, 2023) je mapa podrobně zpracovaná. Práva k použití jsou zakoupená a schválená, takže obojí půjde do knihy jako obrazové přílohy.

Naposledy upraveno 11. 11. 2026 · všechny úpravy

Sdílet:FacebookE-mail