Domek

Domek číslo 62 stojí na Dolním konci. V 19. století v něm žil rybář, ve 20. století legionář Alois Ševčík. Za války tu našel pomoc ruský letec na útěku.

Galatíkovi (1870–1891)

Roku 1875 tu zemřela Barbora Skácelová, vdova po domkáři Janu Skácelovi. Roku 1880 byl majitelem Antonín Galatík (*1852), zapsaný jako nádeník a rybář. Se ženou Florentinou z Vrbky měl v letech 1879–1891 čtyři syny.

Bartoníkovi (1900–1921)

Od roku 1900 tu hospodařil František Bartoník (*1863) z čp. 51 se ženou Františkou. Roku 1921 je zapsaný jako malorolník, s ním žila dcera Vilémína Fryšťacká.

Ve 20. století

Roku 1927 kandidoval domkář Alois Ševčík z čp. 62 za lidovou stranu. Za první války byl legionářem a trochu uměl rusky. Na podzim asi roku 1943 si ho brzy ráno zavolal František Novotný z čp. 6, prý k telení krávy. V kuchyni u Novotných ale seděl ruský letec, který utekl ze zajateckého tábora u Mnichova. Ševčík mu dělal tlumočníka.

Na konci války, 2. a 3. května 1945, zřídili Němci v domě č. 62 první pomoc. František Ševčík se tu narodil 12. 10. 1925. Vyučil se koželuhem u Bati a do roku 1985 pracoval v koželúžně. Od roku 1955 byl hasičem a jednatelem sboru. Roku 1984 se stal kronikářem a sepsal dějiny sboru od roku 1926. Roku 1952 vstoupil do JZD Alois Ševčík(?).

Rok 1921. Sčítání lidu zapsalo na čp. 62 celkem 4 obyvatele. Domácnost vedl František Bartoník (*1863), malorolník.

Válka 1914–1918. Na čp. 62 se v říjnu 1885 narodil František Galatík, syn Antonína Galatíka. Sloužil u 17. praporu polních myslivců a od 8. 6. 1916 byl na ruské frontě nezvěstný. Úředně ho prohlásili za mrtvého. Na pomníku jeho jméno chybí.