Bělov Nejstarší zápisy. V letech 1746–1755 křtí v Bělově děti sedlák Martin Smýkal s Rozinou a od roku 1751 Jiří Smýkal s Annou. V matrice je jméno psané Smikal.
Smýkalovi jsou nejstarší doložený sedlácký rod na čp. 20. Statek drželi od roku 1784 do 70. let 19. století. Další dvě větve žily na čp. 4 a 53.
Statek čp. 20
- František Smýkal, sedlák, žena Marina: 10 dětí 1784–1804
- František, sedlák, svatba 27. 4. 1812 s Veronikou, dcerou Josefa Polišenského: 13 dětí 1813–1837
- František Antonín (1814), pololáník, žena Barbora, dcera Matěje Mojžíše: František (1840), Františka (1842), Josef (1845), Antonín (1847), Josefa (1849 †), Jan (1851 †), Arnošt (1854)
- Josef, domkář na čp. 36, žena Barbora Kučírková: 7 dětí 1872–1882
- Arnošt, podruh, žena Františka Večeřová z Miškovic: 4 dcery 1886–1894
- Rozálie (dcera): syn Jan (1844), otec Josef Kašík z čp. 46, svatba 18. 5. 1847
Kočařovi na čp. 53
- Jiří Smýkal „zvaný Kočař“, domkář, žena Rozina, dcera Daniela Galatíka: 5 dětí 1797–1805
- Marianna (1802): s Jáchymem Kočarou děti 1828–1842 na čp. 7. Od ní pochází rod Kočarů. Na čp. 7 po Jáchymovi žil jeho zeť Jan Menša.
- Antonín, domkář na čp. 53 („syn Jiřího, zahradníka“): děti 1850–1856
Podsedníci na čp. 4
- Jiří Smýkal, podsedník (svatba 1800 s Alžbětou Petříkovou): Jan (1806), Jan Pavel (1807), Josef (1809), František (1813)
- Josef (1809, roku 1880 výměnkář), žena Marianna Kladivová(?): děti 1843–1853, mezi nimi Zachariáš (1853, domkář na čp. 74)
Nejasné: děti na čp. 4 z let 1866–1878 jsou zapsané u otce Josefa, ale jde nejspíš o mladšího Josefa. Zápis z roku 1868 uvádí Františka Smýkala (žena Františka Polišenská) jako syna Františka a Veroniky, ten ale do rodiny nezapadá.