Podsedek

Podsedek číslo 21 drželi Vojáčkovi od roku 1829 nejméně do 50. let 20. století. Před nimi tu žil krejčí Pavel Mojžíšek se svou rodinou. Z tohoto domu pocházel bělovský kněz Bohumil Vojáček.

Krejčí Mojžíšek (1788–1819)

V letech 1788–1802 matriky na čp. 21 zapisují krejčího Pavla Mojžíše se ženou Rozinou. Jinde je nazýván podsedníkem, takže měl dům a k němu trochu pole. Jeho dcera Barbora se roku 1798 provdala za sedláka Jana Galatíka na čp. 3. Syn Jan se o rok později oženil s Mariannou Kadlčíkovou. V letech 1809–1816 tu hospodařil podsedník František Mojžíš se ženou Barborou, dcerou sedláka Václava Galatíka. V roce 1819 je na čp. 21 zapsaný granátník pluku Kaiser Petr Brázdil.

Vojáčkovi (od 1829)

Na indikační skice z roku 1829 je čp. 21 zapsané na „Woitschek Franz“. Matrika z roku 1849 o jeho synovi Janovi říká, že je „syn Františka Vojáčka a Barbory roz. Galatíkové“. Mohla to být tatáž Barbora, která tu předtím žila s Františkem Mojžíšem. Vojáček by se pak na podsedek přiženil. To je potřeba ověřit v oddací matrice.

Jan Vojáček se oženil s Alžbětou, dcerou výměnkáře Františka Hradila z Kvasic. V letech 1837–1854 se jim narodilo nejméně osm dětí. Kmotrem jim chodil sedlák Jan Chadalík. Od roku 1849 je Jan zapisován jako „zahradník“, tedy drobný hospodář se zahradou a políčkem.

Podsedek převzal syn Josef (*19. 2. 1841). Oženil se s Petronilou, dcerou půlláníka Tomáše Vodici z Trávníku. V letech 1876–1889 se jim narodilo nejméně pět dětí.

Kněz z Bělova

Syn Bohumil Vojáček (*22. 1. 1883) je při sčítání roku 1900 zapsaný jako student. Podle poznámky v matrice byl 5. července 1908 vysvěcen v Olomouci na kněze a primici sloužil 12. července 1908 v Kvasicích. Působil jako kaplan na několika místech. Zemřel mladý a v roce 1918 byl pohřben v Kvasicích.

Další generace

Podsedek převzal nejstarší syn Josef (1876–1952). Oženil se s Emilií ze Žlutavy a roku 1921 s nimi žilo devatero dětí i starý Josef jako výměnkář. Josef mladší zemřel 15. ledna 1952 v Bělově. Kronika z téhož roku zmiňuje Bohuslava a Miloše(?) Vojáčkovy.

Kronika z roku 1945 zachytila příhodu Bohumila Vojáčka. Dva tři dny po osvobození se k němu ve tmě došli zeptat dva vojáci, aby je zavedl ke Kvasicím. Myslel si, že jsou to Rusové nebo Rumuni, ale cestou zjistil, že jde o německé důstojníky, a v lese jim utekl. Roku 1958 vstoupil Bohumil Vojáček s 2,10 ha do JZD. Emilie Vojáčková zemřela v 85 letech jako matka devíti dětí.

František Vojáček, první doklad Vojáčků na čp. 21, zemřel jako výměnkář 3. 4. 1836 v 69 letech. Vdova Barbora zemřela 31. 10. 1838.

Podsedník Jan Vojáček zemřel 12. 3. 1857. Roku 1852 mu zemřel desetiměsíční syn Antonín. Dcera Petronila, provdaná za domkáře Antonína Přecechtěla na čp. 32, zemřela 2. 12. 1860 ve 30 letech.

V říjnu 1855 zemřel Janu Vojáčkovi syn Petr, necelé tři měsíce starý.

V září 1867 zemřel na tyfus čtyřiadvacetiletý František, syn podsedníka Jana Vojáčka.

Nejstarší matrika zemřelých (1769–1819) potvrzuje na čp. 21 Vojáčky. Anna, vdova po pololaníkovi Jiřím Vojáčkovi, zemřela roku 1794 v 77 letech. Pavel Vojáček ovdověl dvakrát: Kateřina zemřela roku 1778, Rozina náhle roku 1802. Pavel zemřel jako výměnkář 17. 4. 1814 v 72 letech. Pak statek držel pololaník František Vojáček.

Nejstarší matrika pokřtěných (1769–1783) zapisuje Pavlu Vojáčkovi a jeho první ženě Kateřině syna Františka (1770) a dceru Annu (1773).

Rok 1921. Sčítání lidu zapsalo na čp. 21 celkem 12 obyvatel. Hospodářem byl Josef Vojáček (*1876). S rodinou tu žil i výměnkář Josef Vojáček starší.