Domek


Domek číslo 45 byl malý domkářský dům, který se dědil po ženské linii: od Přecechtělů na Kašíky. Později patřil obci a sloužil jako kancelář MNV. Nakonec byl zbourán a z jeho materiálu se postavila autobusová čekárna.
Podruzi a domkáři (1785–1821)
Nejstarší zápisy zmiňují podruhy Daniela Galatíka (1785, 1789) a Jana Noska (1788). V roce 1799 se tu narodila dcera domkáři Floriánu Chovancovi. Je to první zmínka o Chovancích v Bělově, kteří později žili na čp. 35. V letech 1819–1821 tu bydleli Kocourkovi.
Přecechtělovi (1836–1855)
Od roku 1836 tu matriky zapisují domkáře Františka Přecechtěla, nejspíš syna obecního pasýře Josefa. Jeho první žena Marianna byla dcerou domkáře Josefa Novotného. Kmotrem jejich dětí byl sedlák František Matloch. Od roku 1846 je jako matka zapsaná Barbora, dcera Pavla Jurka z Nové Dědiny. Z dvojčat narozených v lednu 1849 nepřežilo ani jedno.
Kašíkovi (1864–1900)
Dcera Františka Přecechtělová (*1839) se vdala za Tomáše Kašíka (*1836), syna domkáře Jana Kašíka. Od roku 1864 žili na čp. 45. Tomáš je roku 1880 zapsaný jako „nádeník při hospodářství, majitel domku“. S nimi žila Františčina nevlastní sestra Anna Přecechtělová (*1855, z druhého manželství otce), kterou sčítací komisař zapsal jako hluchou. Sloužila u sedláků jako děvečka.
Roku 1890 byli dva Kašíkovi synové, František a Jan, na vojně u polních myslivců. Jan se pak oženil s Barborou ze Strakonic v Čechách. Roku 1900 bydlel s rodinou u rodičů v podnájmu a jeho dvě dcery se narodily v Nové Vsi u Strakonic.
Obecní domek (20. století)
V letech 1910–1921 tu bydlela rodina Františka Smýkala, pacholka na panském dvoře v Kvasicích. Roku 1921 žila jeho žena Anna v domě v podnájmu jako obecní sluhová. Roku 1923 domek patřil obci a byl pronajímán. V roce 1950 ho obec upravila na kancelář MNV. Později byl zbourán a materiál použit na stavbu autobusové čekárny.
František Přecechtěl ovdověl dvakrát za sebou. Jeho žena Marianna zemřela 1. 6. 1841 ve 25 letech. Druhá žena, rovněž Marianna, zemřela náhle 6. 9. 1843 ve 26 letech.
V lednu 1849 zemřela na čp. 45 dvojčata domkáře Františka Přecechtěla: Apolena (12 dní) a Melichar (14 dní). Rodokmen podle křestní matriky uvádí místo Apoleny Rozálii, to je třeba ověřit.
Dne 21. 10. 1853 zahynula sedmnáctiletá Anna, dcera domkáře Františka Přecechtěla. Podle matriky ji zabilo neštěstí v kvasickém cukrovaru. Je to zatím nejstarší zmínka o cukrovaru, kterou v matrikách máme.
Cholera vzala 31. 8. 1866 domkářku Barboru Přecechtělovou a týž den její vnučku Julii Kašíkovou. Domkář František Přecechtěl zemřel jako výměnkář roku 1879.
Nejstarší matrika zemřelých (1769–1819) zapisuje na čp. 45 podruhy. Bydleli tu Galatíkovi (Antonín a Ignác) a roku 1788 tu zemřela žebračka Anna Březinová.
Rok 1921. Sčítání lidu zapsalo na čp. 45 celkem 3 obyvatele. V podnájmu tu žila obecní sluhová Anna Smýkalová (*1873) s dětmi.
Válka 1914–1918. Roku 1910 tu žil František Smýkal (*1878), pacholek na panském dvoře v Kvasicích. Padl 21. 10. 1915 na italské frontě. Anna Smýkalová byla nejspíš jeho vdova.
| Období | Obyvatelé | Poznámka |
|---|---|---|
| 1785–1789 | Daniel Galatík, Jan Nosek | podruzi |
| 1799 | Florián Chovanec | první Chovanec v Bělově |
| 1819–1821 | Kocourkovi | |
| 1836–1855 | František Přecechtěl | domkář, dvě manželství |
| 1864–1900 | Tomáš Kašík | zeť Přecechtělů |
| 1910–1921 | František a Anna Smýkalovi | nájemníci |
| 1923–1950 | obecní domek | 1950 kancelář MNV, pak zbourán |
Naposledy upraveno 11. 11. 2026 · všechny úpravy
Bělov