Domek

Domek číslo 22 drželi na počátku 19. století Brázdilovi, po nich Špačkovi a Kočarovi. Ve 20. století tu žili dělníci z cukrovaru a od Bati. Jméno majitele na mapě z roku 1829 se zatím nepodařilo přečíst.

Brázdilovi a Špačkovi (1793–1859)

V letech 1793–1813 tu měli děti domkáři z rodu Kašíků. Pak tu žil domkář Tomáš Brázdil, který zemřel roku 1826 na vodnatelnost, jeho žena Anna o tři roky později. Jejich dcera Barbora se vdala za domkáře Františka Špačka a zůstala v domě. Druhá Barbora, vdova po sedláku Jiřím Boháčovi, tu dosloužila na výměnku a zemřela roku 1855.

Roku 1849 tu zemřel sedlák František Boháč a o čtyři měsíce později jeho syn Jan, voják na dovolené, na souchotiny.

Kočarovi (1859–1890)

Roku 1859 si Anna Špačková vzala domkáře Josefa Kočaru z čp. 7. V letech 1860–1868 se jim narodilo pět dětí. Josef zemřel roku 1874 na tuberkulózu plic, bylo mu 45 let. Anna pak vedla domek sama jako nádenice. Syn Emil pracoval jako čeledín na velkostatku, dcery sloužily.

Uhercovi a Galatíkovi (1900–1921)

Roku 1900 byla majitelkou Anna Uhercová (*1852) se synem Františkem, pacholkem. Roku 1910 tu bydlel Alois Galatík, dělník v kvasickém cukrovaru, se ženou Bertou a čtyřmi dětmi. Roku 1921 tu žil Vincenc Galatík, dělník dopravního úřadu v Kroměříži, s třemi syny. Nejstarší Otakar (*1912) byl později úředníkem policejního ředitelství.

Ve 20. století

Roku 1931 tu bydlel J. Kopeček, zaměstnanec firmy Baťa. Roku 1952 tu žila Emilie Kopečková.

Rok 1921. Sčítání lidu zapsalo na čp. 22 celkem 5 obyvatel. Domácnost vedl Vincenc Galatík (*1884), dělník.