Domek

Domek číslo 41 byl v polovině 19. století domem kovářů. Sňatky přešel od Brázdilů na kováře Šumberu a od něj na Přecechtěly, kteří tu žili ještě ve 20. století.

Fabián Brázdil (1809–1845)

Nejstarší známý domkář na čp. 41 je Fabián Brázdil (*kolem 1779). V letech 1809–1817 se mu tu narodily tři děti, mezi nimi dcera Rozálie (*16. 10. 1809). Na mapě z roku 1829 je zapsaný jako „Brazdil Fabian N. 41“. Fabián byl čtyřikrát ženatý a tři ženy pohřbil. První žena Anna zemřela 21. 4. 1830 na vodnatelnost. Roku 1833 se oženil s vdovou Mariannou, která zemřela náhle 4. 10. 1836. Třetí žena Rozálie zemřela 3. 5. 1845 na zápal plic. Už v srpnu 1845, jako výměnkář v šedesáti letech, si vzal vdovu Annu Kolomazníkovou z Nové Dědiny.

Kovář Šumbera (1831–1860)

V listopadu 1831 se Rozálie Brázdilová vdala za Tomáše Šumberu, obecního kováře z kovárny čp. 9. Oddací zápis uvádí jako jejího otce Kiliána Brázdila, pozdější zápisy Fabiána. Když roku 1844 obecní kovárnu převzal jiný kovář, Šumbera zůstal v Bělově a žil na čp. 41. Matriky ho v letech 1861–1879 jmenují jako kmotra „kováře a domkáře“, se ženou Rozálií rozenou Brázdilovou.

V letech 1849–1858 se na čp. 41 narodilo pět dětí kováři Tomáši Šimberovi a jeho ženě Gertrudě. Matrika ho uvádí jako syna kováře Jakuba Šimbery z Bělova. Není jasné, jestli jde o téhož muže. V říjnu 1862 bydlel na čp. 41 i mladý kovář Martin Rosypal ze Záříčí, který o rok později převzal obecní kovárnu.

Přecechtělovi (1860–1952)

V listopadu 1860 se Šumberova dcera Petronila vdala za Tomáše Přecechtěla (*2. 8. 1835), syna pololáníka Jana Přecechtěla z čp. 1. Do roku 1879 měli osm dětí, tři z nich zemřely jako malé. Syn Teofil (1864–1950) žil později jako domkář na čp. 49. Při sčítání 1880 je Tomáš zapsaný jako majitel domku, který „živí se při hospodářství“. Roku 1890 bydleli v domě také nájemníci, nádeník Kristián Slavík ze Zdounek se ženou Filomenou.

Roku 1900 s rodiči žila dcera Vincencie s mužem Františkem Doleželem z Tlumačova. Domek nakonec převzal syn František (*8. 9. 1868) se ženou Emilií. Roku 1910 je zapsaný jako polní hospodář a vlastník, starý Tomáš jako výměnkář. Roku 1921 měl František doma dva dospělé syny jako pomocné síly. Roku 1952 tu žili František a A. Přecechtělovi.

Matrika zemřelých ukazuje, že Šumbera byl obecním kovářem na čp. 9 ještě roku 1841. Tehdy mu tam zemřela sedmiletá dcera Františka.

Fabián Brázdil zemřel 8. 7. 1848. Na čp. 41 zemřely roku 1849 dvoudenní Angela a roku 1850 tříletý Josef, děti „domkáře a kováře“ Tomáše Šumbery. To podporuje, že Šumbera a Šimbera byl tentýž muž. Roku 1861 tu zemřel roční Ferdinand, syn Tomáše Přecechtěla a Petronily Šumberové.

Tomáš Šimbera zemřel 12. 2. 1864 jako podruh, bylo mu 53 let. Jeho vdova Gertruda, rozená Chrastinová z Karolína, zemřela roku 1868. Matrika ji uvádí jako vdovu po kováři.

Nejstarší matrika zemřelých (1769–1819) zapisuje na čp. 41 domkáře Fabiána Brázdila. V letech 1812, 1814 a 1817 mu zemřeli tři synové, všichni do dvou týdnů po narození.

Nejstarší matrika pokřtěných (1769–1783) zapisuje na čp. 41 domkáře Jana Nohála a jeho ženu Alžbětu. Narodili se jim Jan (1780) a Barbora (1781).

Rok 1921. Sčítání lidu zapsalo na čp. 41 celkem 7 obyvatel. Domácnost vedl František Přecechtěl (*1868), malorolník.