Hostinec

Dům číslo 48 byl po celé 19. století bělovskou hospodou. Za sto let se v něm vystřídalo nejméně osm hostinských a s nimi rody Novotných, Brázdilíků, Galatíků, Palíšků a Škrabalů.

V roce 1829 tedy hostinec stál jako zděné stavení u hlavní cesty směrem k východnímu konci obce, mezi zahradami velkých statků.

Novotní z Kroměříže (asi 1817–1860)

První hostinský, kterého matriky jmenují, je Jan Novotný. V lednu 1817 se mu na čp. 48 narodila dcera Marianna. Farář k jeho jménu připsal „Wirt“, hostinský. Manželka Anna pocházela z Kroměříže. Do roku 1826 se jim narodily ještě děti Josef, Anna a Jan.

Hospodu po otci převzal syn Josef Novotný. Při křtu syna Františka v roce 1846 ho farář zapsal jako „hostinského v Bělově, syna Jana Novotného, hostinského“. Josef se ženou Františkou měl děti Františka (1846), Františku (1848), Josefa (1851) a Annu (1853). Kmotrem jim chodil sedlák Antonín Janoštík z Trávníku. Podle obecní kroniky stál hostinec ještě roku 1860.

Syn sedláka a dcera učitele (60. léta)

V letech 1868–1869 vedl hospodu František Brázdilík, syn pololáníka Jana Brázdilíka ze statku čp. 2. Jeho žena Otilie byla dcerou učitele Aloise Slámy. Narodila se jim dcera Františka Terezie. Syn Karel zemřel v říjnu 1869, týden po křtu.

Galatíkovi (70. a 80. léta)

V roce 1872 už na čp. 48 žil Jan Galatík (* 1844), syn sedláka Václava Galatíka z čp. 3, se ženou Cecílií z Mysločovic. Při sčítání roku 1880 je zapsaný jako hostinský a majitel domku a jeho žena jako hostinská. V domě s nimi žila 68letá Marianna Galatíková, která hlídala děti, a děvečka Františka Janoštíková. Z pěti dětí narozených v hostinci zemřely dvě dcery v útlém věku. Do roku 1890 se Galatíkovi odstěhovali na čp. 16.

Hospodu potom převzal Antonín Šmíd z Vrbky, v matrice „hospodský“. Jeho žena Barbora byla dcerou Josefa Galatíka z čp. 51, takže hostinec zůstal v okruhu Galatíkovy rodiny. Roku 1890 pomáhala otci v hostinci dcera Františka a synové chodili do cukrovaru.

Hostinští zvenčí (1897–1930)

Na konci století se hostinští rychle střídali. V roce 1897 je zapsaný František Zapletal. Už o rok později hospodu měl Eduard Palíšek z Vážan u Vyškova (* 1872) se ženou Marií. V roce 1900 s nimi žil jeho otec Jan jako výměnkář a služka Amálie.

Od roku 1910 tu hospodařil Josef Škrabal z Nové Dědiny (* 1873). Čepoval pivo a lihoviny a vedle hostince hospodařil na poli. V letech 1927–1930 to byl jediný hostinec v obci. Roku 1930 kronika uvádí hostinského Antonína Darebka(?). V roce 1971 přestavěla Jednota byt v domě na prodejnu.

Hostinský Jan Novotný zemřel 17. 11. 1838 ve 48 letech na chrlení krve. Jeho vdova Anna zemřela 7. 2. 1845.

Hostinskému Josefu Novotnému zemřel v srpnu 1852 syn Josef, starý rok a tři měsíce.

Roku 1869 je jako hostinský zapsán František Brázdil. Jeho žena Otilie byla dcerou učitele ze Žlutavy(?). Při choleře v září 1866 zemřela na čp. 48 vdova Voršila Brázdilová.

Nejstarší matrika zemřelých (1769–1819) ukazuje, že hostinskému Janu Novotnému zemřela 3. 11. 1817 dcera Marianna v deseti měsících a roku 1818 čtyřletý syn Jan.

Dne 9. května 1909 tu v hostinci pana Škrabala zasedal kroměřížský včelařský spolek.

Rok 1921. Sčítání lidu zapsalo na čp. 48 celkem 5 obyvatel. Domácnost vedl Josef Škrabal (*1873), hostinský a zemědělec.

Otazníky označují nejistá čtení. Kdo měl hospodu v letech 1855–1867, zatím nevíme.