Podsedek


Podsedek číslo 16 patřil skoro sto let rodu Stěbrů. Starší čtení matrik uvádělo na čp. 16 Kubíny, ale oddací matriky a mapa z roku 1829 ukazují, že šlo o Stěbry. Pak podsedek přešel přes dceru na Matlochy a koncem století na Galatíky.
Stěbrové (1786–1869)
Roku 1786 tu žil domkář Martin Stěbra. V letech 1793–1795 bydlel v domě podruh Josef Wenzel. Od roku 1798 matriky zapisují Josefa Stěbru, ševce a později podsedníka, se ženou Terezií, dcerou Josefa Miky. Na indikační skice z roku 1829 je zapsaný jako „Stiebra Joseph N. 16“. Jméno Josef Štěbra stojí i mezi konšely na protokolu z roku 1820, nejspíš jde o něj.
Jeho syn Martin (*3. 11. 1812) se oženil s Annou, dcerou sedláka Františka Smýkala z čp. 20. Měli nejméně sedm dětí narozených v letech 1831–1848. Pro dcery se našli ženichové z celé vsi: Anna se roku 1850 vdala za Jana Štěbru z čp. 33, Apolena roku 1857 za obuvnického tovaryše Františka Hybala, Františka roku 1862 za vdovce Antonína Samohýla a Vincencie roku 1867 za Josefa Matlochu. Martin Stěbra zemřel 6. 12. 1869.
Matlochovi (1867–1881)
Podsedek po Martinovi převzal zetě Josef Matlocha (*1843), syn výměnkáře Jana Matlochy. Vincencie mu porodila čtyři děti a zemřela roku 1876. Josef se znovu oženil s Rozálií z Bařic. Roku 1880 je zapsaný jako podsedník a majitel.
Galatíkovi a další (1887–1939)
Do roku 1887 se sem přestěhoval Jan Galatík (*1844), do té doby hostinský na čp. 48, se ženou Cecílií z Mysločovic. Roku 1890 je zapsaný jako majitel podsedku, roku 1900 už jako polní hospodář a nádeník. Syn Alois pracoval v cukrovaru. Nejmladší syn Bedřich (*1889) později vystoupil z církve.
Roku 1910 tu hospodařila Rozálie Doleželová s dcerami. Roku 1921 tu bydleli starší Kašíkovi z čp. 13, František a Anna, s chovancem Františkem a se služebnou. František Kašík tu zemřel roku 1938. V roce 1939 bydleli v opuštěné chaloupce uprchlíci, manželé Melicharovi z Břeclavi.
Podsedník Josef Štěbra zemřel 10. 11. 1830 v 50 letech. Jeho vdova Anna zemřela 24. 5. 1846 ve věku 72 let. Ve starších zápisech se jeho žena jmenuje Terezie, Anna tedy mohla být druhou ženou.
Martinova žena Anna, dcera sedláka Františka Smýkala, zemřela 17. 11. 1851 ve věku 39 let. Zápis výslovně jmenuje Martina Štěbru jako podsedníka na čp. 16.
Martinu Štěbrovi zemřel v květnu 1855 sedmiletý syn Josef.
Martin Štěbra zemřel jako výměnkář 6. 12. 1869. Jeho vdova Veronika zemřela 18. 1. 1872. Podsedek pak držel zeť Josef Matlocha. Jeho žena Vincencie, Martinova dcera, zemřela v listopadu 1876 po porodu, bylo jí 31 let.
Nejstarší matrika zemřelých (1769–1819) potvrzuje na čp. 16 Štěbry. Anna, žena výměnkáře Martina Štěbry, zemřela 1. 2. 1815 v 55 letech. Roku 1805 tu zemřel šestiletý syn Jiřího Kubana (čtení nejisté), nejspíš vojáka Mitrovského pluku.
Nejstarší matrika pokřtěných (1769–1783) zapisuje na čp. 16 sedláka Jiřího Štěbru (psáno Schiebra) a jeho ženu Annu, roku 1775 jim pokřtili syna Jiřího. Bydlel tu i podruh Martin Štěbra, kterému se narodili Josef (1776) a František (1779).
Rok 1921. Sčítání lidu zapsalo na čp. 16 celkem 4 obyvatele. Domácnost vedl František Kašík (*1851), samostatný rolník.
| Období | Hospodář | Poznámka |
|---|---|---|
| 1786 | Martin Stěbra | domkář |
| 1798–1829 | Josef Stěbra | švec, podsedník, mapa 1829 |
| 1831–1869 | Martin Stěbra | dříve chybně čteno Kubín |
| 1867–1881 | Josef Matlocha | zetě |
| 1887–1900 | Jan Galatík | předtím hostinský na čp. 48 |
| 1910 | Rozálie Doleželová | |
| 1921–1938 | František a Anna Kašíkovi | výměnkáři z čp. 13 |
| 1939 | Melicharovi | uprchlíci z Břeclavi |
Naposledy upraveno 11. 11. 2026 · všechny úpravy
Bělov