Bělov Staré matriky a sčítání používají slova, která dnes už nejsou běžná. Tady jsou vysvětlená ta, která se v knize objevují nejčastěji.
Kdo byl kdo ve vsi
| Pojem | Co znamená |
|---|---|
| sedlák, láník | majitel velkého statku s polnostmi. Mírou byl lán, na Moravě zhruba 15–20 hektarů, výměra se lišila podle kraje |
| pololáník, půllník | sedlák s polovinou lánu. V Bělově to byla většina statků na návsi |
| čtvrtláník, čtvrtník | menší sedlák se čtvrtinou lánu |
| podsedník | majitel menší usedlosti s několika poli, mezi sedlákem a domkářem |
| zahradník | majitel domku se zahradou a malým kouskem pole, podobně jako podsedník |
| domkář, chalupník | majitel domku s minimem půdy. Živil se řemeslem nebo prací u sedláků a na panství |
| podruh, podruhyně | člověk bez vlastního domu. Bydlel v nájmu u jiného, často v jedné místnosti, a pracoval za mzdu |
| výměnkář, výměnek | starý hospodář, který předal statek dětem. Ve smlouvě si vymínil bydlení, jídlo a dřevo do konce života |
| čeledín, pacholek, děvečka, služebná | čeleď, která sloužila na statku za stravu, byt a malou mzdu |
| nádeník, nádenice | dělník placený od dne |
| obecní pasýř, pastýř | pastevec, kterého platila obec. Bydlel v obecním domku |
| obecní kovář | kovář v kovárně, která patřila obci (v Bělově čp. 9) |
| rychtář, konšel | představený obce a jeho radí do roku 1850. Pak je nahradil starosta a obecní výbor |
| panství, vrchnost | šlechtické panství Kvasice, kterému Bělov patřil. Do roku 1848 mu poddaní odváděli robotu a dávky |
Matriky a úřady
| Pojem | Co znamená |
|---|---|
| matrika | farní kniha narozených (křtů), oddaných a zemřelých. Bělov patřil do farnosti Kvasice |
| čp. | číslo popisné domu. Domy se v Čechách a na Moravě číslovaly od roku 1770 |
| kmotr, kmotra | svědek při křtu. Bývali to sousedé nebo příbuzní, často stejní pro všechny děti rodiny |
| farář, kooperátor | farář vedl farnost, kooperátor byl jeho pomocný kněz |
| nemanželské dítě, legitimace | dítě svobodné matky. Když se rodiče později vzali, dítě se „legitimovalo“ a získalo otcovo jméno |
| dispens | církevní povolení sňatku, například mezi příbuznými |
| prohlášen zletilým, svolení opatrovnického soudu | zletilost byla do roku 1919 až ve 24 letech. Mladší snoubenci potřebovali souhlas otce nebo soudu |
| indikační skica, stabilní katastr | podrobná mapa obce z roku 1829 se jmény majitelů všech domů a polí |
| parcela | očíslovaný pozemek nebo stavba na katastrální mapě |
| sčítací operát | formulář ze sčítání lidu (1880, 1890, 1900, 1910, 1921) se všemi obyvateli domu |
Příčiny smrti v matrikách
| Starý název | Co se tím nejspíš myslelo |
|---|---|
| psotník | křeče u kojenců, často z infekce nebo tetanu |
| úbytě, souchotiny | dlouhé chřadnutí, nejčastěji tuberkulóza plic |
| vodnatelnost | otoky z nemocného srdce, ledvin nebo jater |
| sněť | odumírání tkání (gangréna) |
| nervová horečka | horečné onemocnění, často břišní tyfus |
| horečka omladnic | infekce matky po porodu |
| starečská sešlost | smrt stářím bez zjevné nemoci |