Bělov Pomník a vojenské databáze uvádějí 18 Bělovanů, kteří ve válce nebo krátce po ní zemřeli, a 10 legionářů. U většiny z nich se podle matrik a sčítání lidu podařilo určit dům, odkud pocházeli. Jejich osudy jsou připomenuté i v kapitolách domů.
Pomník
Pomník obětem války stojí naproti škole čp. 77. Postavit ho dalo v roce 1937 místní sdružení zaměstnanců firmy Baťa. Vytesal ho kamenosochař Vladimír Brázdil z Místku. Nese 17 jmen; jméno Karla Navrátila patří k obětem druhé světové války.
Padlí a zemřelí na pomníku
| Jméno | Čp. | Narozen | Zemřel |
|---|---|---|---|
| Vincenc Neradil | 34(?) | 11. 4. 1880 | padl 10. 10. 1914, ruská fronta |
| František Smýkal | 45 | 9. 3. 1878 | padl 21. 10. 1915, italská fronta |
| Vincenc Kašík | 55 | 23. 5. 1879 | zemřel 1915 v nemocnici, ruská fronta |
| František Brázdilík | 11. 11. 1887, Nová Dědina | padl v srpnu 1915, ruská fronta | |
| František Stárek | 37 | 30. 10. 1893, Střížovice | zasypán lavinou 11. 12. 1916, italská fronta |
| Vincenc Šebestík | 67 | 5. 11. 1894 | padl 9. 1. 1917 u Gorice |
| Metoděj Vojáček | 8 | 6. 3. 1874 | zemřel 9. 12. 1917 ve vídeňské nemocnici, pohřben na Ústředním hřbitově |
| Antonín Smerdel | 13. 6. 1895, Rijeka | zemřel 17. 12. 1917 v Brně | |
| Karel Olšina | 53 | 7. 2. 1900 | zemřel 3. 5. 1918 v St. Pöltenu |
| Alois Skácel | 30 | 10. 6. 1895 | utonul 20. 6. 1918 v Piavě, italská fronta |
| Josef Kožuch | 78 | 16. 12. 1893 | padl 16. 7. 1918, italská fronta |
| Petr Novotný | 56 | 1. 10. 1878 | zemřel 30. 10. 1918 v Kreuzburském průsmyku |
| Emil Žitný | 17(?) | 25. 12. 1887, Nová Dědina | zemřel 26. 11. 1918 v Bělově |
| Vladimír Galatík | 2 | zemřel 1. 5. 1919 v Praze | |
| Josef Smýkal | 42 | 11. 3. 1876 | zemřel 29. 11. 1919 v Brně na tuberkulózu |
| František Fryštecký | 18. 12. 1886, Machová | zemřel 5. 5. 1920 v Bělově |
Jak jsme přiřadili domy. Čísla domů pocházejí z matrik narozených a ze sčítání lidu 1900–1921. Josef Kožuch je ve sčítání 1910 zapsaný jako zeť na čp. 78 s narozením 16. 12. 1883; roku 1921 tu žila jeho vdova Julie s dětmi. Petr Novotný se narodil na čp. 15, vyrůstal na čp. 75 a roku 1910 bydlel na čp. 56. U Vincence Neradila a Emila Žitného je dům jen pravděpodobný: sčítání 1910 zapisuje Vincence Neradila (*1882) jako hospodáře na čp. 34, dcery Žitné žily roku 1921 s matkou na čp. 17. Rodina Smerdelova bydlela roku 1921 na čp. 81, vztah k Antonínovi není znám.
Alois Skácel sloužil u polního dělostřeleckého pluku 20, Metoděj Vojáček u pěšího pluku 3. U Františka Smýkala uvádí Vojenský historický archiv narození 11. 3. 1873 a smrt jako nezvěstnost v roce 1915; data je třeba ověřit v matrice.
Padlí, kteří na pomníku chybí
Vojenský historický archiv vede ještě dva muže narozené v Bělově. Na pomníku nejsou.
| Jméno | Narozen | Útvar | Osud |
|---|---|---|---|
| František Přecechtěl | 5. 10. 1879 | zeměbranecký pěší pluk 17 | nezvěstný od 24. 11. 1914, ruská fronta; úředně prohlášen za mrtvého |
| František Galatík | 23. 10. 1885 | prapor polních myslivců 17 | nezvěstný od 8. 6. 1916, ruská fronta; úředně prohlášen za mrtvého |
Legionáři
Jedenáct mužů narozených v Bělově se v zajetí přihlásilo do čs. legií: sedm v Rusku, tři v Itálii a jeden ve Francii.
| Jméno | Čp. | Narozen | Legie | Zajat | V legiích do |
|---|---|---|---|---|---|
| Ondřej Kubeš | 63 | 15. 9. 1875 | Rusko, strážní rota | 2. 1. 1915, Karpaty | 1. 12. 1919 |
| Emil Smýkal | 4 | 22. 6. 1878 | Itálie, 34. pluk | 4. 9. 1917, San Gabriele | 29. 12. 1918 |
| Melichar Janoštík | 29 | 5. 1. 1879 | Itálie, zdravotní oddíl | 28. 1. 1918, Monte Rosa | 2. 4. 1921 |
| Josef Doležal | 19 | 21. 10. 1886 | Rusko, radiotelegrafní rota | 24. 11. 1914, Krakov | 18. 11. 1920 |
| František Kubeš | 51 | 30. 1. 1887 | Rusko, 8. střelecký pluk | 10. 12. 1914, Karpaty | 27. 9. 1920 |
| Antonín Kadlčík | 81 | 5. 9. 1891 | Rusko, 5. střelecký pluk | 13. 9. 1915, Zališčyky | 27. 9. 1920 |
| Antonín Vychytil | 37 | 16. 11. 1892 | Itálie | 20. 6. 1917 | 10. 10. 1920 |
| Čeněk Přecechtěl | 78 | 11. 10. 1894 | Rusko, 3. střelecký pluk | 16. 7. 1916, Hrochov | 7. 9. 1920 |
| František Rozsypal | 9 | 19. 9. 1894 | Rusko, 1. jízdní pluk | 16. 9. 1915, Rovno | 25. 4. 1920 |
| František Daněk | 38 | 3. 2. 1897 | Rusko, 2. střelecký pluk | 8. 6. 1916, Luck | 17. 10. 1920 |
Čtyři z nich (Daněk, Doležal, František Kubeš a Rozsypal) sloužili u kroměřížského 25. zeměbraneckého pluku. Kovář František Rozsypal se vrátil z Ruska s manželkou Feodosií z vesnice u Jekatěrinburgu; sčítání 1921 zapisuje na čp. 9 snachu Eugenii (*1900). Číšník Josef Doležal byl později hostinským a zemřel roku 1930 na tuberkulózu. Melichar Janoštík sloužil v Itálii jako ošetřovatel a dostal pamětní list legií. Antonín Vychytil, narozený na čp. 37, se později přestěhoval do Nové Dědiny. Jan Koloděj, kterého dřívější seznam uváděl, pocházel z Bělova na Spiši, ne z našeho. Legionářem byl i Alois Ševčík z čp. 62; v databázi s místem narození Bělov ale není.
František Daněk po návratu sloužil dál v československé armádě.
Zdroje: Databáze VHA – padlí v 1. světové válce a legionáři, Obec Bělov – pomník obětem 1. světové války.