Statek

Statek číslo 11 je dům Daňků. Přišli sem ze Střížovic roku 1804 a statek drželi ještě ve 20. století. František Daňek byl v 1. polovině 19. století jedním z nejčastějších kmotrů v obci.

V květnu 1804 se tu oženil František Daňek, syn Petra Daňka ze Střížovic, s Barborou, dcerou zemřelého Josefa Hory(?). Postupně měl tři ženy: Barboru, Marinu a od roku 1821 Annu, dceru sedláka Jiřího Novotného z čp. 6. Do roku 1840 měl nejméně 16 dětí. Jako kmotr se v letech 1810–1840 objevuje u Smýkalů, Brázdilů, Galatíků i u domkářských rodin. Na mapě 1829: „Daniek Franz N. 11“.

Po něm hospodařil syn Antonín (děti 1843–1852). Ve 2. polovině století se vazby mezi větvemi Daňků zamotávají: v roce 1900 je majitelem Vincenc Daňek (*1845), dříve hospodář na čp. 14. Od roku 1910 statek vede Josef Daňek (*1873). Ten byl roku 1926 předsedou hasičů a jeho syn Josef předsedou JZD v letech 1953 a 1963. Kronika zmiňuje smutnou událost z roku 1939: šestiletého Miroslava Daňka pokopal kůň. Vincenc Daňek zemřel asi v roce 1934 v 90 letech, Josef starší roku 1961 v 85 letech.

Josef Daňek starší zemřel v roce 1961 v 85 letech jako „rolník na odpočinku“.

Výměnkář František Daněk z čp. 11 zemřel 26. 5. 1851 na souchotiny, bylo mu 63 let.

Purkmistr a kříž. František Daňek byl purkmistrem obce od roku 1830 až do své smrti. Kolem let 1847–1849 dal postavit kamenný kříž u křižovatky cest na Kvasice a Otrokovice. Částečně setřený nápis podle K. Koutňákové zní „Bělovu odkaz (dar) pudmistra Františka Daňka“. Podle jejího bádání se narodil 29. 4. 1786 ve Střížovicích čp. 15 a roku 1809 se oženil s Marinou, dcerou Jana Šebestíka ze Střížovic (zemřela 1820). Svatba z roku 1804 s Barborou proto patří možná jinému Františkovi Daňkovi (K. Koutňáková, Bělovské kříže, belov.cz).

Antonínu Daňkovi zemřela v listopadu 1852 sedmidenní dcera Vincencie. Vdova Anna Daňková, rozená Novotná z pololánu v Bělově, zemřela 7. 11. 1854 v 57 letech.

V 70. letech žili na čp. 11 pololáník Jan Daněk s ženou Adélou ze Střížovic a domkář František Vojáček s ženou Petronilou Regentovou. Oběma tu zemřely malé děti (1875, 1877).

Nejstarší matrika zemřelých (1769–1819) zapisuje na čp. 11 roku 1771 sedláka Josefa Poláška. Marianna, vdova po Jiřím Poláškovi, zemřela roku 1809 v 72 letech. Roku 1790 zemřel dvanáctiletý Martin, syn zesnulého sedláka Martina Matlocha. V letech 1816–1819 hospodařil na statku sedlák František Daňek, kterému zemřely tři děti.

Nejstarší matrika pokřtěných (1769–1783) zapisuje na čp. 11 domkáře Josefa Poláška a jeho ženu Terezii. Roku 1769 jim pokřtili Jana a Adama, nejspíš dvojčata, roku 1771 Františka.

Rok 1921. Sčítání lidu zapsalo na čp. 11 celkem 7 obyvatel. Domácnost vedl Josef Daněk (*1873), samostatný rolník.