Místní části obce

Naše obec se nachází na úpatí Chřibů, terén je tedy převážně pahrbkovitý, a to činí potíže při obdělávání pozemků. Rovin je zde opravdu poskrovnu, jsou pouze v blízkosti řeky Moravy a při Širokém potoku. Sloučením malých polí do velkých honů mizí také místní názvy jednotlivých parcel, mnohdy pojmenovávaných podle majitelů. Tyto názvy však rychle upadají v zapomenutí a jsou známy jen názvy nynějších velkých celků.

 

Středem vesnice se táhne široká náves, v horním konci se zvonicí, postavenou v roce 1775, odjakživa zvaná Dědina.

Od bývalé školní budovy z roku 1883 směrem k východu se pozvolna táhne Dolní konec. Poslední čtyři domky jsou Krajina.

Naproti (bývalého) hostince jeden dům nese název Klínek, podle pozemku - mající tvar klínku.

Pod vsí, za Širokým potokem a pod kopcem Tresný, se nachází samota Gojšena, kde stojí čtyři domky. Po obou stranách "nové silnice" z r. 1912 směrem ke Žlutavě je výstavba nových domků, po levé straně jsou tzv. Podbělůvky. Na Záhumení je šest domků, jednomu z nich se říká Ve včelínku.

Za návsí vpravo se choulí tři malé domky Pastýrně. Tam je i obecní studna, bohatá pramenem pitné vody, která zásobuje vodou značnou část obce - společný vodovod i jednotlivce.

Budova požární zbrojnice stojí v Písečníku. Odtud k severu směřuje cesta do Vývozka, dva domy vpravo jsou v Jordáně, jeden vlevo na Kukle.

Od požární zbrojnice se vine serpentýnovitě cesta do kopce na Holajku. Napravo zůstává Chrástka - dříve dva domy, nyní již asanované. Nalevo pod Holajkou jsou Padělky se čtyřmi domy. Odtud na konec vesnice se táhne úzká cesta přes Kopánky do Rožků. Domky jsou zde jakoby rozhozeny; je tady i Zachariáška a Větrná hora, kde je po jednom domě.

Nalevo na svahu je Žleb se dvěma domy a Kobylisko, kde stojí tři domy.

Nejmladší název - U jezu - nese dům jezného.

A dolní část vsi - po pravé straně silnice je úzký pruh trávníku s novou výsadbou švestek, zvaný Drážky. Dříve tam byl hluboký otevřený příkop.

Pod vesnicí - směrem ke Kvasicím a východně k Otrokovicím k řece Moravě - je největší lán pole na rovině zvaný - Podluží. S ním splynuly i dřívější části pozemků - Motačka, Padělky u pálenice, Matlochovská, dále Louky a Podlučí.

Za silnicí k jezu, dále k východu, je další lán na rovině - Pastvisko. Dříve tam vedla polní cesta, uzavíraná závorou, od toho název U šraňku. Části pozemku pod lesem se říkalo U studýnky. Dále k jihu, při Moravě, je úzký pruh louky zvaný Inzl. Při dělení půdy připadla část pozemku Tresný ke katastru Žlutava.

Nad bývalým lomem je znám název Kiliánka, a to již od 17. století.

Obecní Kopce i Kopca je severní svah hory Tresný, nyní jsou to louky a pastviny s výsadbou jabloní a švestek.

Pod lesem bývalo pole a tam vyorával majitel, František Petřík, části lidských kostí; proto se říkalo tomuto poli U nebožtíků.

Ke Kopcům patří i Hájek, to je malý lesík u bývalého lomu.

Mezi kravínem a samotou Gojšenou bývaly Padělky u Gojšeny. Nad Gojšenou dále k jihozápadu jsou Kopánky, vedle zaniklé Mrchoviště, Cigánský kotrmelec, nad ním Navrátilův žleb, pod ním malý Hájek.

Pokračováním svahu Tresný jsou horní a dolní Melava, jedno pole neslo název Ležákova kopánka. Nejzazší část horních Melav je tzv. Valisův kůl, název nese po bývalém majiteli Valisovi.

Od dolní části vsi se táhne k potoku hon Podbělůvka; starý název pole, kde dříve hojně rostl podběl.

Po pravé straně silnice, vedoucí ke Žlutavě, je několik terasovitých polí, nyní jsou z nich louky zvané Nivky. Za nimi jsou srázné Stráně, za rostené dnes různými křovinami.

Za potokem u Romanice je Sádek, nesoucí název podle bývalého jabloňového sadu. Část roviny pod Stráněmi se nazývá Obúrka; kdysi to byl ohrazený pozemek pro ovce, které se do ohrady zaháněly na noc. Název dalších břehů pod Žlebem je Strakočina a Býčinec. Příkrý svah se třemi domy nese název Kobylisko.

Louky Zeliska leží při potoku v rovině. Nejzápadnější pozemky katastru Bělova se nazývají Rožky; podle toho, že zde lidé často nacházeli srnčí paroží, lidově zvané rožky, tady je i Čertův háj; podle jednoho z kamenů, na němž je vyryta jakoby hlava čerta. Údajně ji vyryli pasáci ovcí, kteří zde ovce pásali z Nového dvora u Kvasic. Vodili je přes les Skřatov lesní cestou Na průhoně. U lesa Skřatova je pás louky Pasíčka; bývalo zde i pole Včelínek, dostalo jméno podle včelína, který tam býval. Jeden z pozemků se jmenoval Lopata.

Severně nad vsí leží tzv. Horní pole; na jeho svahu - k lesu Hučaji - nesly pozemky názvy Ocas a Strhanec. Označení U dubaje je již symbolické, neboť zde stála donedávna třešeň. Jihovýchodní cíp Horních polí je Krajina, pod ní, pod břehem, se nacházejí Súhrady. Nejvýše položenými pozemky - 291 m n. m. - jsou Kukla. Mírný svah pole, na jižní straně lesa Hučaje, má název Kůtek; za lesem se nalézá Potočina. Při silnici ke Kvasicím se rozkládá horní a dolní Kamenec; mající název podle hojného výskytu kamení na těchto pozemcích.

Tolik k názvům částí Bělova a pozemků, ležícím na jeho katastru, jak jsou ještě dnes známy a obyvateli obce užívány.

autor: František Ševčík, 1987

Kontakty

Kontaktní údaje

Obecní úřad Bělov čp. 77
Tel.: +573 358 071, IČO: 00287032
E-mail: ucetni@belov.cz
ID datové schránky: 5jqasq3

Starosta: Jiří Přecechtěl
Účetní a ekonom obce: Vladislava Lukešová

Platby posílejte na účet: 11128691/0100,
číslo popisné jako variabilní symbol,
do zprávy příjemci pište důvod platby.

Úřední hodiny

Po: 14.00 - 17.00 hod.
St: 14.00 - 17.00 hod.

mapka ČR, poloha obce

Informace o obci

  • Počet obyvatel: 316 (1. 1. 2024)
  • Katastrální výměra: 343 ha
  • Nadmořská výška (obecní úřad): 216 m. n. m.
  • První písemná zmínka: 1141
  • PSČ (pošta Kvasice): 768 21
  • Vodovod: ano
  • Plynofikace: ano (2011)
  • Odkanalizování obce 2021

316

Počet obyvatel
(1.1.2024)

343 ha

Katastrální výměra
(v hektarech)

216 m

Nadmořská výška
(obecní úřad)

1141

Rok první písemné zmínky o obci

768 21

Poštovní směrovací číslo (Kvasice)

5jqasq3

ID datové schránky

Souhlas s používáním Cookies

Pro správné fungování tohoto webu se používají soubory cookies.
Cookies nepoužíváme pro žádné marketingové a analytické účely.