Pochůzka s medvědem

V sobotu 21. února 2009 pořádají členové SDH Bělov spolu s členkami
Svazu žen tradiční ostatkovou pochůzku s „medvědem“ obcí.

Masopust

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří
králů do Popeleční středy. Od Popeleční středy následuje postní
období před Velikonocemi, proto se má opustit požívání masa (carni-val,
maso-pust).

Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (ostatky,
fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi
v minulosti oficiálním svátkem obžerství, během kterého bylo třeba se
dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době
masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na
vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá
výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka.
Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar,
škvarky.

V některých regionech (Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je součástí
oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnicí. Tento akt
konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se
specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do
košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti. Ty jsou později
společně konzumovány během večerní zábavy.

V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků
a je tak již jen prezentací masek a formou venkovské (eventuálně
i městské) lidové zábavy, která se váže k určitému datu.

Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na
roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu)
naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne
ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což
většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice,
pečené brambory.

zdroj: článek Masopust z wikipedie.org