Milí čtenáři našeho čtvrtletníku,
zdravím vás v období před koncem roku. V tomto předvánočním čase je obvyklé více myslet na druhé a mimo jiných dalších věcí řešíme i to, jak je obdarujeme.
V nedávné době jsem se poprvé setkal s tím, že naši organizaci obdaroval dobrovolnou pomocí člověk, který měl zájem pomáhat našim službám a jejich klientům tajně, bez setkávání s nimi, jak je běžné. Díky úzké spolupráci s Maltézskou pomocí se na nás obrátil pán, který byl momentálně bez zaměstnání s tím, že k nám bude dobrovolně docházet a pomáhat nám s technickými věcmi. Prostě se mu po dobu, než si najde práci, nechtělo sedět doma. A tak nám pomáhal s malováním, různým montováním a dalšími provozními záležitostmi jen tak, z nudy.
Nikdy by mě nenapadlo, že se ještě najdou lidi, kteří jsou ochotni si vzít montérky, rukavice a přijít pomáhat. Od dob vzniku organizace, které provázelo toto „montérkové“ dobrovolnictví, se tento způsob pomoci dosti vytratil. Děkujeme, že se ještě najdou takoví lidé, co obětují svůj čas a dovednosti pro pomoc v sociálních službách.
Tomáš Bernatík,
zástupce ředitele
Komentáře
Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, urážet ostatní komentující, nebo bude zanášet diskuzi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky mažeme.