Zprávy z MZ, leden ’20

Vážení čtenáři,

první jednání ministrů zemědělství EU v novém roce, kterého jsem se účastnil, se konalo za předsednictví Chorvatska, jež tuto roli převzalo od Finska. Řešilo se na něm mimo jiné přechodné období na novou Společnou zemědělskou politiku.

Návrh Evropské komise, aby toto období bylo jeden rok, považuji za důležitý posun, nicméně pro zemědělce i členské státy jde o nereálně krátkou lhůtu. Budu proto chtít přesvědčit Chorvatsko, aby přechodné období prodloužilo na dva roky. Je to nutné vzhledem k potřebnému nastavení podmínek nových dotačních pravidel i související nastavení platebních systémů.

Jedině tak se jednotlivé národní platební agentury stihnou řádně připravit a neohrozíme výplatu podpor pro zemědělce. Byl bych proto rád, kdyby si to Chorvatsko vzalo jako jednu z priorit svého předsednictví. Svoji chorvatskou kolegyni jsem pozval na březnové zasedání rozšířené Visegrádské skupiny v Brně.

Tématem, kterému jsme se poslední lednové pondělí v Bruselu věnovali, byla i takzvaná Zelená dohoda pro Evropu. Ta má představovat zásadní strategii pro přechod do roku 2050 na klimaticky neutrální a udržitelnou ekonomiku bez emisí skleníkových plynů. Záměrem je stanovit ambiciózní cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu tak, aby se spravedlivě zapojily všechny členské státy. Důležité je zvýšit úsilí, prevenci i připravenost v řešení problému ohledně změny klimatu.

Udržitelné hospodaření a posílení biodiverzity vnímáme jako hlavní priority, a proto vyšší ambice v oblasti klimatu a životního prostředí podporujeme. Ale úroveň ambicí EU nesmí ohrozit konkurenceschopnost českých zemědělců a omezit výrobu.

U nás dojde po roce 2020 k posílení požadavků standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, a to především s ohledem na zachování zásob uhlíku a podporu jeho ukládání. Zemědělci budou například muset zachovávat trvalé travní porosty na základě poměru k zemědělské ploše či vhodně chránit mokřady a rašeliniště.