Zprávy z MZ, září ’20

Vážení čtenáři,

s ministry zemědělství Evropské unie jsme se na začátku září sešli v Německu na neformální Radě, abychom prodiskutovali výzvy, které se v zemědělství a potravinářství objevily v souvislosti s koronavirem. Shodli jsme se, že jednou z těch zásadních je zachování konkurenceschopnosti evropských zemí a nesnižování produkce. V rámci vyjednávání o podobě nové Společné zemědělské politiky nás čekají kromě jednání o rozpočtu i jednání o nových cílech evropské strategie Farm to Fork, tedy Od zemědělce ke spotřebiteli, Strategie o biodiverzitě a Zelené dohody pro Evropu. Podle amerického ministra zemědělství Sonnyho Perdua přitom tyto strategie povedou k poklesu zemědělské produkce v EU, k ohrožení životaschopnosti evropských zemědělců a k omezení jejich schopnosti figurovat na světových trzích. Co má Evropská zelená dohoda představovat? Zásadní strategii s ambiciózními cíli pro přechod na klimaticky neutrální a udržitelnou ekonomiku bez skleníkových plynů do roku 2050. Na každém jednání proto požaduji, aby se spravedlivě zapojily všechny členské státy Unie a vycházelo se ze situace v každé konkrétní zemi se zohledněním výchozího stavu. Ochrana půdy, vody a ovzduší patří i k našim prioritám, ale jak už jsem několikrát uvedl, nesmí být diktovány shora – členské státy by se na nich měly shodnout. Nehodlám připustit ohrožení konkurenceschopnosti českých zemědělců.

Zároveň jsem přesvědčen, že by bylo rozumné zvážit odklad tak zásadních strategií až do doby, než bude zřejmé, jak se EU vyrovná s dopady pandemie. A pokud jde o „zelenání“ českého zemědělství, je nutné říct, že jsme výrazně napřed a je-li potřeba redukce, tak se dívejme na ty země, které mají tři až čtyřikrát vyšší produkční zatížení. Vyjednávání v EU ještě není u konce, ale je zřejmé, že vysoké cíle nové SZP budou na zemědělce klást tolik nároků, že je nezbytné zajistit pro jejich splnění dostatečně silný rozpočet. Samozřejmě je potřeba zajistit ochranu životního prostředí a s tím související využívání postupů šetrných k přírodním zdrojům. Ale pokud jde o Zelenou dohodu, která je velmi ambiciózní, myslím si, že je třeba stanovit si cíle realisticky. Tedy tak, aby se nenaplnila slova amerického ministra zemědělství, aby nebyla omezena již několikrát zmíněná konkurenceschopnost našich a evropských zemědělců. Proto je třeba pro tyto nové cíle zajistit i dostatečné financování.

Nemůžeme po farmářích chtít stále více, klást na ně stále nové požadavky a vyžadovat jejich plnění, a přitom jim dávat méně peněz. Musíme jim tuto službu zaplatit a motivovat je k ní. A to není bez silného rozpočtu možné.

Miroslav Toman,
ministr zemědělství