Plavební komora Bělov a přístav Kroměříž mají stanovisko EIA

Děti Země a Egeria uspěly s prosazením rybochodu v Bělově na řece Moravě

Krajský úřad Zlínského kraje vydal dne 14. června 2023 souhlasné závazné stanovisko EIA s třiceti čtyřmi požadavky pro navazující územní a stavební řízení k záměru Ředitelství vodních cest ČR postavit na řece Moravě plavební komoru Bělov za asi 300 miliónů korun, rekreační přístav Kroměříž za asi 180 miliónů korun a přístaviště Kroměříž.

Spolky Děti Země a Egeria za důležité považují prosazení výstavby rybochodu v Bělově, který ŘVC ČR několik let odmítalo. Proces EIA probíhal více než dva a půl roku.

„S výsledkem hodnocení vlivů na životní prostředí jsme spokojeni, neboť jsme na základě odborného stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR z února 2022 vyvrátili několikaletý názor ŘVC ČR, že rybochod nelze postavit. Navíc závazné stanovisko EIA požaduje, aby byl realizován před samotným dokončením plavební komory Bělov, zprovozněn ještě před zahájením jejího zkušebního provozu a v rámci něho byla ověřena funkčnost rybochodu,“ říká předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Podle Dětí Země se ale nezdařilo zajistit přírodě blízké zaústění Širokého potoka do řeky Moravy v Bělově tak, aby mezi oběma vodotečemi také probíhala migrace vodních živočichů, neboť v potoce bývá málo vody.

„ŘVC ČR by teď mělo vypracovat dokumentaci i s rybochodem a na MěÚ Otrokovice zaslat žádost o vydání územního rozhodnutí. V něm si pak ověříme, zda požadavky závazného stanoviska EIA jsou plněny. Předchozí územní řízení bez rybochodu probíhalo asi osm let do dubna 2021, kdy ŘVC ČR žádost stáhlo a řízení bylo zastavené,“ uvádí dále Patrik a připomíná, že komora má být v provozu od roku 2025, což je vysoce nereálné.

Cílem záměru je výstavba plavební komory Bělov vpravo od jezu Bělov z roku 1965 (vlevo od něho stojí od roku 2013 malá vodní elektrárna), rekreačního přístavu Kroměříž pro osmdesát tři plavidel s parkovištěm, který ale není součástí územního plánu, a přístaviště Kroměříž pro šest plavidel a prodloužit tak Baťův kanál z Rohatce do Otrokovic až do Kroměříže, přičemž v budoucnu by kanál měl vést z Hodonína a měřil by tak asi 75 km.

Podle Patrika jsou plánované investice do Baťova kanálu ve výši 1,5 miliardy korun ekonomicky neefektivní, stejně jako jeho provozování, neboť vše musí být dotováno s peněz státu a různých samosprávných orgánů.

Odmítavě se k ohromným investicím do Baťova kanálu staví i Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě z března 2022 s názvem „Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na podporu rekreační plavby“, podle níž si stát netransparentně a nelogicky ze čtyř variant vybral tu nejdražší, nejvíce rizikovou a s nejnižšími přínosy.

I. Průběh procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. pro záměr „Plavební komora Bělov“

01.09.2020 = Krajský úřad Zlínského kraje zveřejňuje vypracování oznámení EIA
05.10.2020 = Egeria, z. s., Děti Země a Lužňáci, z. s., zasílají vyjádření mj. s žádostí vypracovat dokumentaci EIA
19.10.2020 = Krajský úřad Zlínského kraje vydává závěry zjišťovacího řízení se 7 požadavky ke zpracování dokumentace EIA (zasláno 10 vyjádření, z toho za veřejnost od tří spolků)
04.01.2023 = Krajský úřad Zlínského kraje zveřejňuje vypracování dokumentace EIA

10.01.2023 = Hortus Moraviae, z. s., zasílá kritické vyjádření k dokumentaci EIA
03.02.2023 = Egeria, z. s., a Děti Země zasílají kritické vyjádření k dokumentaci EIA
15.02.2023 = Krajský úřad Zlínského kraje svolává na 28. 2. 2023 veřejné projednání
28.02.2023 = probíhá veřejné projednání dokumentace EIA na MěÚ Kroměříž
14.06.2023 = Krajský úřad Zlínského kraje vydává souhlasné závazné stanovisko EIA s 34 požadavky (zasláno 18 vyjádření, z toho jedenáct od veřejnosti, včetně čtyř spolků)

II. Výtah ze závěrů zjišťovacího řízení ze dne 19. 10. 2020 se 7 požadavky na dokumentaci

1. úpravy Širokého potoka a jeho zaústění do Moravy, včetně možných variant úprav i zaústění

2. zabezpečení migrace vodních živočichů jak na řece Moravě (překonání Bělovského jezu jakožto migrační bariéry), tak do toků Mojena a Široký potok; zabývat se možnými technickými i územními variantami

III. Výtah ze souhlasného závazného stanoviska EIA ze dne 14. 6. 2023 s 34 požadavky

1. Projednání projektové dokumentace Rekreačního přístavu Kroměříž a jeho následnou výstavbu realizovat po nabytí účinnosti nového územního plánu, a to pouze v případě, že nový územní plán bude zahrnovat kladně projednané příslušné plochy rozdílného způsobu využití pro rekreační přístav (včetně příslušných regulativů) a pro náhradní polohu LBC Vlčetín (včetně příslušných regulativů).

2. Podmínkou přípustnosti realizace plavební komory Bělov je provedení rybího přechodu z důvodu snížení fragmentace říčního kontinua toku Moravy stávajícím jezem Bělov. Součástí projektové dokumentace pro územní řízení plavební komory Bělov bude levostranný rybochod podle některé z vyhodnocených subvariant varianty 3. Při výběru vhodné varianty budou zohledněny výstupy „Studie zabezpečení migrace vodních živočichů jak na řece Moravě, tak do toků Mojena a Široký potok“ (AQUATIS, a. s., 2011), příp. dalších. Detailní technické rozpracování včetně vyhodnocení matematického modelování proudových poměrů a posouzení ekologických nároků jednotlivých druhů ryb bude projednáno s orgánem ochrany přírody a bude součástí dokumentace pro stavební povolení plavební komory.

18. Výstavbu levobřežního rybochodu kolem profilu jezu Bělov podle výsledné vybrané subvarianty dokončit nejdéle před dokončením výstavby vlastní plavební komory Bělov. Nejdéle k povolení zkušebního provozu zařízení plavební komory Bělov doložit faktickou existenci rybího přechodu.

19. Minimálně 1 rok před kolaudací plavební komory dokončit realizaci dokumentací navrhovaných zmírňujících opatření – úprava ústí Panenského a Novodvorského potoka, úprava pláže u Kvasic a náhradní stanoviště ve formě kamenných zídek nebo mohyl.

26. Zajistit realizaci LBC Vlčetín minimálně 2 roky před zahájením výstavby rekreačního přístavu Kroměříž s tím, že realizace LBC bude pojata formou mozaiky lučních ploch s výsadbami autochtonních křovin a dřevin, zahrnující mj. dub letní a jilm vaz, případně i domácí druhy kvetoucích dřevin.

34. Po výstavbě rybochodu a v rámci zkušebního provozu plavební komory, s ohledem na obecnou problematiku funkčnosti řady rybochodů po jejich realizaci, zajistit provedení průzkumu vodního toku po realizaci záměru a rybochodu a ověření jeho funkčnosti s využitím standardních pokročilých metod pro sledování migrujících ryb využívaných v rámci biomonitoringů (např. Musil J. a kol., metodika AOPK ČR, 2020). Ověření funkčnosti rybochodu bude doloženo nejdéle ke kolaudačnímu řízení stavby plavební komory Bělov.

IV. Výtah z kontroly NKÚ č. 21/03 s názvem „Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na podporu rekreační plavby“ (březen 2022)

„V oblasti rekreační plavby MD nemá vytvořen účinný systém řízení investic. Schvalovalo nedostatečně připravené projekty (viz 4.17–4.21) s nevěrohodnými hodnoceními jejich efektivnosti...

ŘVC při přípravě projektů a MD při jejich schvalování nevytvořily předpoklady pro objektivní vyhodnocení jejich výsledků a přínosů, tedy i účelnosti a efektivnosti peněžních prostředků vynaložených na jejich přípravu a realizaci.

MD ovšem v oblasti rozvoje rekreační plavby a osobní lodní dopravy žádné konkrétní měřitelné cíle nestanovilo... Zájem o rekreační plavbu roste, není však zřejmé, nakolik k tomu přispívají konkrétní projekty, o jejichž realizaci MD rozhodlo... Objektivnost odhadů a správnost výpočtů na základě informací uvedených v hodnocení ekonomické efektivnosti daného projektu nelze ověřit...

Výsledkem Hodnocení ekonomické efektivnosti rekreační plavby na Baťově kanále z června 2019 (viz 4.15) byl návrh čtyř variant dalšího rozvoje. Jako nejefektivnější z nich byla vyhodnocena varianta č. 4 s celkovými investičními náklady 36 mil. Kč spočívající pouze v dokončení sítě přístavišť bez výstavby přístavů a plavebních komor Bělov a Rohatec. Varianta měla nejvyšší efektivnost a zároveň nejnižší citlivost na změnu kritických proměnných (...).

Oproti tomu nejnákladnější varianta č. 1 počítala s celkovými investičními náklady 1 194,0 mil. Kč, měla nejnižší efektivnost a byla nejrizikovější (...). V závěru hodnocení přitom byla za nejvhodnější variantu označena nejméně efektivní varianta č. 1...

MD následně nejméně efektivní variantu č. 1 schválilo... Nepředložilo ale žádný doklad, v němž by byly cíle pro rozvoj Baťova kanálu konkrétně stanoveny a k těmto cílům uvedlo jen obecné a nekonkrétní informace... Výběr nejnákladnější, nejméně efektivní a přitom nejrizikovější varianty bez náležitého a přezkoumatelného zdůvodnění není v souladu s právním předpisem.“

V. Investice na řece Moravě podle neschváleného návrhu Koncepce vodní dopravy (8/2016)

Plánované dopravní vodní stavby na Baťově kanálu:

Prodloužení splavnosti VC Otrokovice – Rohatec – PK Rohatec = 232 mil. Kč
*Plavební komora Bělov = 299 mil. Kč
Plavební komora Hodonín = 423 mil. Kč
Modernizace rejd plavebních komor BK = 79 mil. Kč
Úprava plavebního značení na mostech Baťova kanálu = cca 18 mil. Kč
Rekreační přístav Napajedla – Pahrbek = 100 mil. Kč
Rekreační přístav Veselí nad Moravou = 51 mil. Kč
Přístaviště Kunovský Les = 17 mil. Kč
*Rekreační přístav Kroměříž = cca 180 mil. Kč
Zvyšování přístavní kapacity přístavišť BK = cca 100 mil. Kč
CELKEM = cca 1 499 mil. Kč